ČSSD atakuje již přes dva měsíce premiéra, prezidenta a celý národ podivným úkazem: návrhem pana Michala Šmardy pro poslání ministra kultury.

Nejvíce je nyní napadán postoj prezidenta. Při hlubším, než politizujícím zamyšlení se ataky jeví jako nedomyšlené k podstatě záležitosti. Ale preventivně, nechť čtenáři dovolí, abych poznamenal: Ani jednou jsem nebyl voličem pana Zemana. (Aniž bych byl nadšen jeho protivníky.) A občas jsem s ním v době jeho dvou mandátů hluboce nesouhlasil. Nemohu být tedy podezříván z nekritického, apologetického a ve věku sedmdesáti pěti let ani z prospěchářského postoje. Svými dřívějšími některými nesouhlasy s prezidentem ale nemůžeme být zaslepeni a povrchně a hystericky fabulovat proti racionalitě a vzdělanostnímu a kulturnímu postoji, se kterým prezident koná ve správě země.

Bylo prosloveno mnoho politických, nebo politizujících rozborů. Bylo již také křičeno: „O kulturu vlastně vůbec nejde!“ Jak je vidět, politický rozbor zde nestačí, protože je eliminuje kulturu při hledání ministra kultury. Pro orientaci české veřejnosti odborné i obecné v současném dilematu je třeba elementárního rozboru kulturologického, který doposud nebyl proveden – rozboru tak elementárního pro český národní život, jako je pro národní život elementární česká národní kultura. (Výraz „kultura“ je v textu užíván ve smyslu „kultura a umění“, tak jak je míněn v názvu „ministerstvo kultury“. Tato vysvětlivka pro širší veřejnost reflektuje, že kultura a umění není zcela totéž: Zemědělské muzeum je kulturní instituce, i když se netýká umění).

Kulturologický rozbor osvětlí, k lítosti, nebo zlosti politizujících komentátorů, že věc je opačná: Prvořadě nejde o politiku, jde o mnohem víc – prvořadě jde o národní kulturu. Politologicky, z hlediska kultury politického myšlení, jde o kulturní a vzdělanostní standard politického výběru nominanta pro poslání ministra kultury. Takže v zásadě jde o mnohem víc, než jen o jednoho konkrétního nominanta. Problém je v současné kultuře politického myšlení jedné politické strany – a to je alarmující.

Nešťastná situace pana Michala Šmardy