Karel Wágner: Kdo nám čůrá na hlavy?

11.05.2017 14:05 | Zprávy
autor: PV

Politika je svinstvo, říkával francouzský spisovatel Gustave Flaubert. Ovšem největší svinstvo představuje poli­tika, která stojí za ozbrojenými konflikty.

Karel Wágner: Kdo nám čůrá na hlavy?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Odpůrci Asada před velvyslanectvím Syrské arabské republiky

Ta stojí i za současnou občanskou válkou v Sýrii, kde umírali a dosud umírají nevinní civi­listé, včetně zde poza­bíjených žen a dětí. Nejen leteckými pumami, ale i všelijakými raketami, dělo­střeleckými a mino­metnými gra­náty, kulkami bezhlavě rozsévanými z kalašnikovů, nastraženými vý­bušninami, ale i řa­dou chemic­kých útoků, kdy zpravidla pro označení jasného a z válečného zločinu usvědčeného vi­níka chy­běly nezvratné důkazy. Zásadní obrat má v tomto případě představovat zpráva nazvaná Ná­rod­ní hod­nocení, vypra­covaná fran­couzskými tajnými službami, kterou 26. dubna 2017 po zasedání Rady pro obranu předlo­žil veřejnosti francouzský ministr zahraničních věcí Jean-Marc Ayrault, aby pak s defi­nitivní platností při­soudil režimu Ba­šára Asada vinu za útok smrtícím sa­rinem, k němuž 4. dubna letošního roku do­šlo v Chán Šajch­únu.

Podle francouzské tajné služby DGSE se vše odehrálo ko­lem sedmé hodiny ranní, i když podle na­šich zpra­vodajských služeb, jak 5. dubna ve vysílání ČT24 uvedl ministr Lubomír Zaorálek, mělo syr­ské le­tectvo shazovat pumy na Chán Šajchún mezi 11:30 a 12:30 míst­ního času. A to ještě většině di­váků v relaci nabité informacemi s největší pravděpodob­ností unikla Zaorálkova podstatná po­známka: „Není jisté, zda incident vůbec souvisí s útokem ar­mády!" Nicméně ani náš pan ministr Zao­rálek si zatím netroufl veřejně, zcela jasně a bez skrupulí zpo­chybnit tradovaný černobílý pohled na syrské vá­lečné dění, který nerespektuje skutečnost, že v syrské ob­čanské válce nebojuje jen Asad se svými všemi přívrženci a spojenci proti rebelům z řad opozice. Ve skutečnosti zde totiž několik let bojují i rebelové mezi sebou, přičemž se leckde nerozpakují masa­krovat místní obyvatelstvo. Ně­které skupiny rebelů se dokonce uchýlily k únosům, aby si tak zajistily finance na výzbroj. K čemuž novi­nářka Rania Abouzeid na stránkách týdeníku Time podotkla: „Oběti únosu se také pro­dávají z jedné skupiny do druhé.“ Ostatně, i u nás se psalo o tom, jak amerického novináře Stevena Sotloffa umír­něná syrská opozice prodala tzv. Islámskému státu (IS). A jak se ukazuje, i další ame­rický novi­nář James Foley, kterého IS popravil, byl těmto islamistům prodán umírněnou opozicí, pod­porovanou Spojenými státy a jejich spojenci.

Nesrovnalostí v časových údajích v případě tragických událostí z Chán Šajchúnu se dotýká i řada článků na amerických webech. Zajímavý pohled na tento problém přináší článek R. Parryho, který se netají tím, že má své zdroje ve zpravodajské komunitě. Investigativní novinář a reportér Robert Parry veřejnost v článku Trump Withholds Syria-Sarin Evidence informoval o tom, že „původně analytici Spojených států neviděli žádné bojové letouny nad oblastí“, přičemž však měli zaregistrovat dron, o kterém si mysleli, že by „mohl nést bombu“. Dále pak Parry píše: „Podle zdroje se analytici snažili zjistit, čí byl a kde vzlétl. Navzdory určitým technickým obtížím při sledování letové trasy analytici na­konec nabyli přesvědčení, že jeho let započal v Jordánsku, na specializované saúdsko-izraelské operační základně podporující syrské rebely, jak uvedl zdroj a dodal k tomu, že podnětem pro útok jedovatým plynem zřejmě bylo oznámení Trumpovy administrativy v závěru března, že se již nepo­kouší odstranit prezidenta Bašára al-Asada.“

I když Parry mluví o blíže neurčené saudsko-izraelské základně, než o skutečnou izra­elskou zá­kladnu zde však nejspíš půjde o vybavení základny technologiemi, které do Jordánska dodává iz­ra­el­ský zbrojní průmysl. Že existují v Jordánsku základny, ze kterých vzlétají drony, operující v Iráku a Sýrii, o tom snad nikdo nepochybuje. Nakonec i u nás se psalo o tom, že podle izraelského serveru DEB­KAfile uzavřelo v roce 2015 Jordánsko smlouvu s Izraelem o dodávce „strategických a taktic­kých bezpilotní prostředků“ na boj proti tzv. Islámskému státu. Smlouva zahrnovala strategické drony He­ron TP a taktické drony Skylark. Přitom dron Heron TP od Israel Aerospace Industries (IAI), který unese až tunu nákladu a je vybaven systémem automatického vzletu a přistání (přičemž jeho let může trvat až 36 hodin za všech povětrnostních podmínek), patří mezi nejpokročilejší bojové drony pro střední letovou hladinu s dlouhou výdrží MALE (Medium-Altitude, Long-Endurance), který mimo průzkumnou činnost může i shazovat bomby. Pokud jde pak o obchod s drony, jedná se o miliardový trh, kterému vedle Spojených států a Číny vévodí právě Izrael.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Vladimíra Ludková byl položen dotaz

Paní senátorko

... píšete, že pan Okamura nereprezentuje vaše postoje. A to si představte, že ODS a vůbec celá minulá pětikoalice nereprezentovala postoje mnoha a mnoha voličů! Našlo by se toho mnoho, co pětikoalice prováděla proti vůli voličů! Přesto jsme museli počkat, až volby sjednají nápravu! Nebylo by namíst...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vladimír Ustyanovič: Ani Putin, ani Trump nemají tužku s gumou

8:55 Vladimír Ustyanovič: Ani Putin, ani Trump nemají tužku s gumou

„S Trumpem bychom se mohli dohodnout, on si vezme Venezuelu a my Ukrajinu.“ Tuto větu pronesl již ze…