Dopady pravicových vlád s ministrem Pospíšilem na běžné občany nás ještě dlouho budou provázet. Ptejme se například, proč jejich vlády dopustily, že místo kvalitních soudců přísedících často rozhodují soudci-důchodci, kteří jsou rádi v kontaktu s kýmkoliv. Zatímco v minulosti přísedící pobírali odměnu větší či alespoň rovnou průměrné mzdě, dnes de facto na službu státu doplácejí a mají z toho i problémy v rodinách. O právu jako přísedící čím dál více tak rozhodují profesionálové či státní úředníci resp. zaměstnanci obcí místo lidí, kteří chtěli hájit spravedlnost a dokázali vnášet do rozhodování i laický prvek a lidskost s praxí. Nepřekvapuje mne, že přísedící odcházejí, když musí živit rodiny a nemohou si dovolit dotovat stát. Snaha ombudsmana Otakara Motejla řešit diskriminaci přísedících a chránit laický prvek v justici vyšla na prázdno. Nebyly to snad právě pravicové vlády, které chtěly likvidovat obtížně ovladatelný prvek lidskosti v naší justici- přísedící.

Nesvědčí o tom dopis náměstka mistra spravedlnosti Pospíšila z 2. 1. 2009 v této věci ombudsmanovi?

Pokud by vůbec měla nějaká vyšetřovací komise být, tak spíš k tomu, jak jsou chráněna základní práva občanů - ne slovně, to umíme, ale proč se obhájci začínají bouřit proti nerespektování základních lidských práv.

Proč mne jako obhájce nepřekvapí, že kolegové napsali:

"Založili jsme Unii obhájců. Založili jsme ji proto, že se, převážně jako obhájci, ale nikoliv jen ve „svých“ klientských věcech, setkáváme s postupy orgánů činných v trestním řízení, k nimž máme vážné odborné výhrady.