Nechci hodnotit kauzu soudce Elischera. Neznám jí a se soudcem jsem se setkal ještě jako s krajským soudcem snad jen v jedné jediné kauze, kde někdo byl osvobozen a jiný odsouzen. Rozsudek byl mimořádně fundovaný. Proto se zastavím pouze u jenoho odstavce z rozhovoru s ním. Přesně vystihuje situaci v našem trestním řízení, kdy stíhaný může tvrdit cokoliv, co není křivým obviněním, ale pokud upozorní na možnost trestnou činnost jiných osob, tak pro orgány činné v trestním řízení jde jen pouze o součást obhajoby. Co na tom, že prokázání trestné činnosti jiných, by mohlo vést i ke zporoštění obžaloby u nevinného. Nikdo jeho tvrzení zpravidla neprověřuje, vždyť jde jen o součást obhajoby.

Pro mne zásadní pasáž z rozhovoru s ním zní: "Soudce podal také trestní oznámení na policisty a státního zástupce, neboť podle jeho názoru postupovali nezákonně, když manipulovali opakovaně s jeho pracovním počítačem a věcmi v budově Vrchního soudu v Praze (VS). Trestní oznámení však Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) i státní zastupitelství vyhodnotily jako součást obhajoby a nijak se věcí nezabývaly. “