Během příštích sta let lidstvo pravděpodobně vyhyne, předpovídá uznávaný australský mikrobiolog, profesor Frank Fenner. Podle vědce, který pomohl vymýtit hrozbu neštovic, se o to postará kombinace přelidnění, zničeného prostředí a změny klimatu. Lidstvo čeká stejný osud jako obyvatele Velikonočního ostrova, míní dnes Fenner.

A už je příliš pozdě na to, aby se dalo něco zvrátit kvůli důsledkům, k nimž vedla industrializace, která nastartovala antropocén, neboli věk člověka. Lidská civilizace pak svými účinky překonala vliv doby ledové nebo dopadů komet. Změna klimatu je podle Fennera pouze počátkem konečné fáze, která pravděpodobně povede k vyhynutí lidstva. Více lidí se podle něj musí dělit o stejné zdroje, kterých je tudíž méně. Přijdou nevyhnutelné války o jídlo, o zdroje vody apod.

V reakci na Fennera profesor Stephen Boyden prohlásil, že on sám věří v to, že vědomí hrozícího problému otevře cestu k revoluční změně. Ovšem vědomí potřebných změn a dokonce existence revolučních technologií nemusí zkázu odvrátit. Nabízí se například příměr ke kolapsu říše římské, kterou nezachránilo, že objevila tak revoluční technologie, jako je výroba betonu nebo parní stroj. Evropským městům pak trvalo sedm století, než se přiblížily úrovni Říma. Sám Boyden ale musel přiznat, že je tu sice jiskřička naděje, a že to stojí za to pracovat na řešení problému, nicméně zatím chybí dostatečná politická vůle.

Toto není jistě první ani poslední varování vědců či myslitelů o možném brzkém konci světa. Dennodenně slýcháme množství různých katastrofických zpráv o rozsáhlé devastaci planety Země, oteplování klimatu a jeho následcích, kácení tropických pralesů, ničení korálových útesů, úbytku biodiverzity, o znečištěních ropou a jiných haváriích atd. Za nimi však žádná otázka, jak to všechno dopadne? Možná se z vrozeného optimismu neptáme stále dost vážně na možnost ekologického kolapsu... Je to psychická sebeobrana před vlastní reakcí, dějinný optimismus, to dítě evropského vidění světa, či křesťanské spolehnutí se na vyšší moc, co v nás umlčuje znepokojivé otázky týkající se osudu našich dětí a vnuků?

Lidská společnost je dlouhodobě založena na příběhu o konzumu, podle něhož stupňováním spotřeby překonáme všechny osobní i společenské problémy; účelem společnosti je zajistit toto stupňování a právě stále vyšší osobní spotřeba je smyslem každého jednotlivého života.