Ve sporu jde ve o to, že radní si už nějaký čas chtějí nechat vypracov(áv)at analýzy obsahu vysílání Českého rozhlasu. Výsledky přitom chtějí používat například při diskuzích o kvalitě zpravodajství veřejnoprávního vysílání, o vyváženosti obsahu a také jako podklad pro odpovědi na příležitostné stížnosti nebo dotazy posluchačů. Je sice trochu otázkou, k čemu potom sedí v Radě hned devět „mediálních odborníků“, ale přiznejme, že nezaujatý pohled zvenčí může být i užitečný. Problém je v tom, že Rada Českého rozhlasu nemá právní subjektivitu ani vlastní rozpočet. Peníze a zázemí pro veškeré fungování jí proto poskytuje instituce, kterou mají radní kontrolovat, tedy Český rozhlas.

Na základě požadavku Rady se Český rozhlas rozhodl vypsat veřejné výběrové řízení, ve kterém by byl vybrán dodavatel analýz pro jeho kontrolní orgán. Do soutěže se přihlásili tři uchazeči. Potud bylo vše v pořádku. Vzhledem k tomu, že vybírajícím byl Český rozhlas, ne Rada, byli k výběrové komisi přidání jako „pozorovatelé“ také tři radní, kteří měli proces soutěže „dozorovat“. První legrace ovšem nastala hned na počátku, když se zjistilo, že všichni tři nominovaní radní jsou každý (!) ve střetu zájmů ve vztahu k přinejmenším jednomu soutěžícímu. Bylo je tedy třeba nahradit jinými kolegy.