Odstoupit jsem odmítla.Pan Okamura mi sdělil, že celá „mediální akce“ je na objednávku Sociální demokracie, jmenovitě jistého pana Pokorného a že zveřejňování dalších materiálů k mojí diskreditaci budou pokračovat. Mám prý rezignovat, „aby se mi ulevilo“.

Opět jsem odmítla odstoupit a zeptala jsem se:

1. proč míní s takovou urputností vyhovět tlakům, které evidentně tak nebo onak směřují k významnému poškození Úsvitu
2. co si myslí, že udělám já, když mi nyní řekl, že je na mne někde schovaná bedna špíny k příslušnému dalšímu eventuálnímu vylití, kdybych si ještě někdy náhodou dovolila vystrčit nos.

Obě moje otázky zůstaly bez odpovědi a na krátké tiskové konferenci, kterou pan Okamura svolal v sobotu uprostřed prodlouženého víkendu před polednem před svým bydlištěm, oznámil, že jsem odstoupila.

Což byla lež.

Takže následně sdělil národu, že mi dal termín do pondělí, abych odstoupila.