TI to říká potichu, takže jednodušší média to snadno přehlédnou: její žebříčky vůbec neměří korupci samu, ale pouze „blbou náladu“, nespokojenost veřejnosti. A tu, co se vnímání korupce týče, živí média. Stát může být korupcí prolezlý, ale nemusí to být vnímáno mezi lidmi jako životní problém. A naopak, stát může být před korupcí chráněn úplně nejlépe, ale když se tam dvě politické strany v kampani začnou navzájem vinit z úplatků, budou lidi vnímat korupci jako vážnou hrozbu. V prvním případě bude dotyčný stát figurovat v žebříčku hodně vysoko, ve druhém bude na chvostu a o skutečné míře korupce to nebude vypovídat vůbec nic.

Zajímavým postřehem je, že v aktuálním žebříčku TI je na úplném chvostu (spolu se Somálskem) komunistická diktatura v Severní Koreji. Moc by mě zajímalo, jak TI měřila „index vnímání korupce“ zrovna tam. Co TI sama říká o své metodě? Toto: “ Index je sestavován na základě výsledků průzkumů, v nichž respondenti hodnotí schopnost vládních institucí omezovat a postihovat korupci, efektivitu protikorupčních opatření, rozsah korupce a otevřenosti v institucích veřejné správy a rozsah zneužívání veřejných funkcí a veřejných prostředků.“

Jak TI oslovovala respondenty v Severní Koreji? Jak v krutovládě žijící Severokorejci hodnotili schopnost Kim Čong Una omezovat a postihovat korupci? Podle příliš nízkého počtu poprav podplacených aparátčíků? Jak tyranizovaná veřejnost v této diktatuře hodnotila efektivitu protikorupčních opatření? Jak zná rozsah korupce a otevřenosti v institucích veřejné správy? Jak pracovníkům Transparency International sdělovali tamní zotročení obyvatelé své hodnocení rozsahu zneužívání veřejných funkcí a veřejných prostředků?