Místo ruského prezidenta Vladimíra Putina tam tito oběti bestiálního řádění nacistů mohli vidět pouze zástupce zemí, které tím, že podepsali s Německem v roce 1938 v Mnichově dohodu, kterou dali nacistům zelenou v jejich dobyvačných plánech, umožnili stavbu právě těchto koncentračních táborů a realizaci samotného holocaustu! Samotní Poláci uzavřeli s nacistickým Německem dohodu již o čtyři roky dříve a po Mnichovu si společně s německými nacisty a Maďary rozdělili jako supy vrhající se na raněnou kořist pohraničí Československé republiky!

Angličané a Francouzi tehdy v Mnichově dokonce donutili československou delegaci k tomu, aby se vzdala vojenské pomoci nabízené Sovětským svazem, čímž umožnili nacistům bezproblémové obsazení československého pohraničí a nakonec v samotném důsledku celé Evropy. Nutno přiznat, že ostuda padá i na prezidenta Beneše a československou agrárnicko-sociálně demokratickou vládu, která odmítla bránit svou zem a postavila se proti národně demokratickým vlastencům poslance Ladislava Rašína, který chtěl společně s komunisty Klementa Gottwalda bránit Československou republiku proti Německu se zbraní v ruce!

Těchto zbabělých zrad a ústupků kapitalistických evropských zemí využili nacisté k tomu, aby bleskově obsadili celou Evropu a postavily celou řadu koncentračních táborů pro všechny jim nepohodlné lidi a odpůrce nacismu. Teprve poté, co všechny země opakovaně odmítly nabídku sovětské vojenské pomoci, uzavřel Sovětský svaz s Německem smlouvu o neútočení, jejíž součástí byla i podmínka, že při případném vojenském konfliktu mezi Německem a Polskem, bude ta část Sovětského svazu, která byla od roku 1919 okupována polskou armádou ušetřena nacistické okupace a připadne zpět Sovětskému svazu (mimochodem polská armáda napadla roku 1919 kromě území Ukrajiny také Československo s cílem anektovat Těšínsko, byla však poražena a zahnána).