Někteří lidé mohou namítnout, že rozdíl mezi blokem Petro Porošenka a Lidovou frontou Arsenije Jaceňuka činí jen necelé procento, ale nesmíme zapomínat na to, jaké další strany se do ukrajinského parlamentu dostanou. Společně s otevřeně fašistickou stranou Oleha Ljaška a stranou bývalé premiérky Julie Tymošenkové, která je proslulá svou nenávistí k Rusku a Rusům a volala po jejich úplném zničení jadernými zbraněmi tak pravděpodobně získají v nejvyšší ukrajinské radě rozhodující slovo tzv. strany války.

Jelikož válečná rétorika stále otevřeněji zaznívá i z druhé strany od premiéra Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka, který je právem znepokojen tím, že velká část Novoruska zůstala pod kontrolou ukrajinské armády, včetně měst jako Slavjansk, Kramatorsk a Mariupol, jejíž obyvatelé statečně bojovali za svobodné Novorusko a nyní jsou obsazené nepřátelskými vojsky a jejich obyvatelé jsou vystaveni teroru ze strany nacistických ozbrojených skupin Pravého sektoru a jim podobných organizací, nedávám míru na Ukrajině příliš velkou naději.