Skutečnost je taková, že většinově je to lidem jedno, protože konec konců jediným tématem předvolební kampaně je přesvědčování občanů „tradičními“ politiky v tom smyslu, že Andrej Babiš je stejný lump jako oni. Už dokonce ani nedochází k nějaké kampani v tom smyslu, že by snad někdo z „tradičních“ tvrdil, že je nějaký poctivec nebo dokonce jedinec s morálkou. To si o sobě myslí naopak jenom Andrej Babiš. Vlastní dávno chcíplé kozy politické morálky tak už nejsou „tradičními“ stranami a politiky kříšeny, ale vše je zaměřeno na to, aby podobná koza chcípla i Andreji Babišovi, a to přesto, že i ten nejhloupější volič ví, že dotyčný miliardář takovou kozu nikdy neměl, nemá a ani mít nemůže. Když si vzpomeneme, jak před čtyřmi lety všichni tradiční i netradiční politici a strany bojovali proti korupci a nechali se nadšeně známkovat od Rekonstrukce státu a panáčkovali před obskurní neziskovkou, financovanou bůh ví kým, bůh ví odkud, tak je to letos celé sice takové nudnější, ale snad takové „Standovsky“ upřímnější.

Nicméně politická kampaň bez politických témat je cestou do pekel, protože voliči přece jenom mají k demokracii stále ještě jakýsi pohříchu citový vztah a podobná rezignace na obsah volební kampaně by se mohla nepříjemně promítnout do toho, že by vztah občanů k demokracii, byť je stále více než méně spektakulární, mohl rozplynout jako pára nad hrncem. Politici se tak stávají hromadně kandidáty na Darwinovu cenu, protože si nejen řežou pod sebou větev a kálejí si do vlastního hnízda, ale doslova radostně škrtají sirkou v prachárně. Nejsou si schopni uvědomit, že divadlo bez diváků už snad ani není divadlo. Snad nejlépe dokresluje podobu zájmu lidí o volební kampaň a volby skutečnost, že jsou aktuálně stále více předmětem spíše sázkařské vášně než občanské odpovědnosti.