Jak slyšíte, pojmenován není nikdo, ale z logiky věcí je zřejmé, o koho a co v tomto prohlášení jde. Pikantní jistě je, že s touto proklamací přišly dvě významné světové mocnosti, z nich jedna už přes půlstoletí vládne dříve sousednímu Tibetu a druhá před pár týdny anektovala do té doby ukrajinský poloostrov Krym.  

Zmínit se o Ukrajině byla jistě ceremoniální povinnost (a dlužno podotknout, že Čína se prozatím v záležitostech ukrajinské krize projevovala víc než zdrženlivě), ale nejdůležitější na tomto summitu budou bezesporu ekonomické dohody, jichž by dohromady mělo být podepsáno přes 40.  

Prim samozřejmě hrají dodávky ruského zemního plynu do Číny. Příslušná smlouva se připravuje už deset let a podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova by mohla být podepsána „v kterémkoli okamžiku“. Že nebyla podepsána doposud, bylo způsobeno tím, že ceny nabízené čínským partnerem jsou podstatně nižší než částky, které platí současná Evropa.  

Pohledy na problém se prý sblížily, ovšem podle odborníků tím pro Rusko méně výhodným čínským směrem. Důvod je jasný: Čína je si vědoma, že dodávky téměř 40 miliard kubíků ruského plynu do její plynárenské sítě jsou pro Rusko strategickým východiskem z nouze, již způsobené západními sankcemi za ruský vpád na Krym, které se velmi pravděpodobně ještě prohloubí.  

V ruských médiích je Putinova návštěva Číny doprovázena okázalou rétorikou, která má Západu naznačit, že Rusko má i jiná možná odbytiště pro své energetické suroviny, než je Evropa.  

Jak se zdá, Rusko se ve spolupráci s Čínou konečně prosadí i technologicky, což se dlouho nedařilo: dnešní smlouva předpokládá společný vývoj velkokapacitního dopravního letounu s dlouhým doletem, který by měl konkurovat obřím boeingům a airbusům, a montáž těžkých ruských vrtulníků MI-26 v Číně.  

Co dodat? Pokud si Rusko v Evropě hodlá mocenskopoliticky počínat tak, jak v posledních měsících předvádí, nic jiného než orientace na východ mu nezbývá.