Pravda, to první nebylo pro běžného Rusa zrovna příjemné: Gorbačov se pokusil historické národní prokletí v podobě masového alkoholismu řešit částečnou prohibicí, což se nakonec nezdařilo, stejně jako se Michailu Sergejevičovi nezdařila spousta jiných věcí. Pak už to ale šlo ráz na ráz.
Doma Gorbačov otevřel stavidla svobodě slova, opravdové žurnalistice a publicistice, která stále odvážněji popisovala, čeho se sovětská společnost za tři čtvrtě století dopracovala.
Bilance to samozřejmě nebyla příliš veselá – spíš přímo naopak: byla tak otevřená a děsivá, že se jí většina Rusů zalekla a napříště podobné věci slyšet nechtěla. Snad i proto má dnešní Rusko takovou státní moc, jakou má. Přesto se tehdejší Gorbačovovo reformní úsilí žel bohu omezilo pouze na pojmenování problémů, nikoli na jejich řešení.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas