Jak ukrajinský úřadující premiér oznámil, že tyto sankce budou zahrnovat zmrazování finančních aktiv, zákazy komerční činnosti na ukrajinském území, rozhlasové a televizní vysílání i činnost v ukrajinském internetovém prostoru, v oblasti privatizace, využívání licencí a také tranzit osob a materiálů přes ukrajinské území.  

Podle slov ukrajinského premiéra to může znamenat i zákaz průletu strojů ruských leteckých společností i přepravu ruského zemního plynu ukrajinskými produktovody. Ruské ministerstvo zahraničí už tuto iniciativu označilo za „propagandistickou akci, která má Západu naznačit, že Ukrajina v sankčním úsilí vůči Rusku nezůstane stranou“.  

Jaceňjuk dále řekl, že v „dané chvíli je seznam osob i firem připraven a zdůvodněn a na základě rozhodnutí Rady národní bezpečnosti může být i zveřejněn“ – i přesto, že ve většině zemí světa se to nedělá. Ukrajinský premiér zároveň připomněl, že před měsícem na základě rozhodnutí Rady národní bezpečnosti Ukrajina zastavila veškerou vojenskou technickou spolupráci s Ruskou federací a prohlásil, že jeho země nepodnikne nic, co by napomáhalo modernizaci ozbrojených sil Ruské federace. 

Odpovědi na otázku, jaké finanční ztráty to pro Rusko bude znamenat, se Arsenij Jaceňjuk vyhnul a řekl jen, že to je třeba nejdřív přesně vyčíslit. Ztráty Kyjeva ovšem pojmenoval a řekl, že Ukrajina ztrátou ruského trhu přijde o sedm miliard dolarů ročně.  

Tento vývoj je pro Ukrajinu přinejmenším v této chvíli opravdu osudový. Doprava ruského plynu do Evropy zemi přinášela významné finanční zisky, tím spíš, že i přes dobudování baltského plynovodu Severní proud přes Ukrajinu na starý kontinent putovalo kolem 80 % ruského zemního plynu.  

Ukrajina a Rusko se ovšem dnes ocitly v sice nevyhlášené, ale regulérní válce. Jinou možnost než dnešní opatření tedy vláda v Kyjevě ani neměla: nemůžeme přece obchodovat s někým, kdo cíleně ohrožuje naši státní suverenitu.