Lidé s nejvyššími platy si tu přijdou zhruba na pětinásobek toho, co vydělávají jejich nejhůře placení spoluobčané. Česká republika se tak spolu s Dánskem, Finskem, Slovenskem či Slovinskem řadí v rámci OECD ke státům, kde je rozdíl mezi platy vůbec nejnižší. Podle statistik OECD u nás také žije nejméně lidí pod oficiální hranicí chudoby.
Příjmová propast ve 34 nejrozvinutějších ekonomik světa, které OECD sdružuje, celkově roste. Ještě v 80. letech představovalo deset procent nejvyšších platů jen sedminásobek deseti procent platů nejnižších. V roce 2013 to za celou OECD byl již téměř desetinásobek, přičemž například ve Spojených státech berou nejlépe placení osmnáctkrát víc a v Mexiku dokonce třicetkrát.
Vyplývá to z materiálů, které slouží jako podklady na právě probíhajícím fóru OECD v Paříži. Příjmová a majetková nerovnost patří mezi témata, jimiž se letošní jednání zabývá (v oficiálním názvu pořadatelé využili skutečnosti, že výrazy „lidé, planeta a prosperita“ začínají v angličtině všechny na písmeno P a konference nese název „Investing in the Future: People, Planet, Prosperity).
Poměr mezi průměrným platem deseti procent nejlépe a nejhůře honorovaných
Údaje z jednotlivých zemí jsou z roku 2013 a novější. Podrobnější data si můžete stáhnout zde.
Z údajů OECD vyplývá, že příjmy nejvíce odměňovaných zaměstnanců také rostly daleko rychleji, jak ukazuje graf zachycující jejich vývoj v letech 1985 až 2011, kdy se začaly platy vinou celosvětové ekonomické krize propadat.
Jak rostly platy v letech 1985 až 2011*
* Prostý průměrný plat odvozený z mezd v 17 zemích uvedených v tabulce
Ještě větší nepoměr ukazují údaje týkající se majetku. Deset procent nejbohatších lidí vlastnilo po roce 2010 v zemích OECD polovinu veškerého bohatství, procento nejzámožnějších kontrolovalo jeho osmnáct procent. Naopak čtyřicet procent nejméně movitých obyvatel zemí OECD dohromady disponovalo jen třemi procenty celkového bohatství.
Kolik vlastní nejbohatších deset procent
Údaje jsou z roku 2010 a novější. Hodnota sloupce ukazuje procento z celkového bohatství domácností v jednotlivých zemích.
Ekonomická krize zatlačila řadu lidí ve sledovaných zemích pod hranici chudoby. Česko si ovšem v tomto ohledu vede podle statistik OECD velmi dobře – v „oficiální“ chudobě zde žije nejméně lidí, jen 5,3 procenta.
Procento obyvatel žijících pod hranicí chudoby
Údaje z jednotlivých zemí jsou z roku 2013 a novější.
Chudoba se přitom netýká jen lidí bez práce. I v ekonomicky vyspělých zemích přibývá těch, jimž platy, které berou, neumožňují se z chudoby vymanit. Důvodem je podle OECD zvyšující se počet částečných pracovních úvazků, zaměstnávání na dobu určitou ne vždy úspěšná snaha podnikat. Studie OECD udává, že polovina všech pracovních míst, která vznikla mezi lety 1995 a 2013, patří do této kategorie.
Procento zaměstnanců vydělávajících méně než polovinu průměrné mzdy
Stránky OECD nabízejí graf, v němž si sami můžete zobrazit, jak si jednotlivé země stojí v příjmové nerovnosti. Mimo jiné využívá tzv. Giniho koeficient diverzifikace, který pracuje se stupnicí 0 až 1. Nula reprezentuje hypotetickou společnost, v níž všichni vydělávají stejně. Jednička naopak takovou, ve které by všechny příjmy dostával jediný člověk.
Psáno pro HlidaciPes.org, Ústav nezávislé žurnalistiky.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
