Lidé s nejvyššími platy si tu přijdou zhruba na pětinásobek toho, co vydělávají jejich nejhůře placení spoluobčané. Česká republika se tak spolu s Dánskem, Finskem, Slovenskem či Slovinskem řadí v rámci OECD ke státům, kde je rozdíl mezi platy vůbec nejnižší. Podle statistik OECD u nás také žije nejméně lidí pod oficiální hranicí chudoby.

Příjmová propast ve 34 nejrozvinutějších ekonomik světa, které OECD sdružuje, celkově roste. Ještě v 80. letech představovalo deset procent nejvyšších platů jen sedminásobek deseti procent platů nejnižších. V roce 2013 to za celou OECD byl již téměř desetinásobek, přičemž například ve Spojených státech berou nejlépe placení osmnáctkrát víc a v Mexiku dokonce třicetkrát.

Vyplývá to z materiálů, které slouží jako podklady na právě probíhajícím fóru OECD v Paříži. Příjmová a majetková nerovnost patří mezi témata, jimiž se letošní jednání zabývá (v oficiálním názvu pořadatelé využili skutečnosti, že výrazy „lidé, planeta a prosperita“ začínají v angličtině všechny na písmeno P a konference nese název „Investing in the Future: People, Planet, Prosperity).

Poměr mezi průměrným platem deseti procent nejlépe a nejhůře honorovaných

Údaje z jednotlivých zemí jsou z roku 2013 a novější. Podrobnější data si můžete stáhnout zde.