Ministerstvo životního prostředí se záměrem těžařů souhlasí. Náchodští zastupitelé a s nimi i řada občanů se ale bouří, protože se obávají, že po průzkumu už by případnou těžbu nikdo nezastavil a hrozilo by nebezpečí kontaminace spodních vod v celém regionu.
Celé to silně připomíná protesty, které v 90. letech vypukly na Šumavě, kde kanadští těžaři prováděli u Kašperských Hor průzkum tamních hlubinných ložisek zlata a chtěli je vytěžit pomocí chemikálií, pumpovaných pod zem. „Šumava nad zlato“, znělo tehdy heslo protestujících obyvatel, a ačkoliv jim těžaři slibovali doslova zlaté zítřky, museli nakonec odejít s nepořízenou. Táhlo se to ovšem řadu let a často to bylo, jak se říká, „na hraně“.
Také břidlicový plyn se musí těžit z velkých hloubek. A také k jeho těžbě je třeba použít chemikálie. Tentokrát to ale budou mít postižené obce se svými protesty podstatně složitější: ložiska tamního břidlicového plynu jsou totiž součástí rozsáhlé podzemní pánve, rozprostírající se převážně v sousedním Polsku. Vydatnost tamních ložisek se odhaduje na skoro jeden a půl bilionu kubických metrů. A severoamerické těžařské koncerny, které mají s těžbou břidlicových plynů zkušenosti a vlastní i potřebnou technologii, tam už před několika lety stály frontu na práva k těžbě. Od roku 2010 tam tři americké a jedna kanadská společnost provádějí průzkumné vrty, řada dalších k tomu od polského ministerstva životního prostředí už obdržela povolení. A Poláci se cítí jako budoucí plynoví magnáti.
Plynu mají totiž ve svých ložiscích zřejmě tolik, že by to pokrylo spotřebu celé jejich země na příštích sto let. Předpokládá se, že je na polském území asi tak polovina veškerých evropských zásob břidlice. Takže by v úvahu přicházelo i to, že by Polsko jednou plyn vyváželo.
Problém je ovšem v tom, že těžba břidlicového plynu je energeticky náročná, komplikovaná a metody, které se dají použít kdesi v neobydlených oblastech severní Ameriky, se nejspíš moc nehodí do hustě osídlené střední Evropy. Těžařským společnostem se ale především musí nákladná těžba vyplatit. Jinak do toho nepůjdou. Takže je to všechno ještě na dlouhé lokte a ruský Gazprom, který má s Polskem smlouvu na dodávky ruského zemního plynu až do roku 2037, se zatím nemusí obávat, že v dohledné době bude mít konkurenci.
Dlouhodobý výhled by ale mohl vypadat jinak. Významná ložiska břidlice, vhodná pro těžbu plynu, se totiž předpokládají také v sousedním Dolním Sasku a Mecklenbursku-Pomořansku. A i tam už mezinárodní petrolejářské společnosti pilně pracují na geologickém průzkumu. Také v Rakousku by se údajně dala najít vydatná ložiska, a to například pod Mikulovem, kousek od hranic s jižní Moravou. I tam ale obyvatelé protestují. A na protesty svých občanů už dali poslanci ve Francii a v Bulharsku, kde parlamenty těžbu odmítly. Otázka je, jak dlouho jim to vydrží. Odmítnout břidlicový plyn, tvrdí experti na energetickou bezpečnost, si prý Evropa nemůže natrvalo dovolit.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
