Ministerstvo životního prostředí se záměrem těžařů souhlasí. Náchodští zastupitelé a s nimi i řada občanů se ale bouří, protože se obávají, že po průzkumu už by případnou těžbu nikdo nezastavil a hrozilo by nebezpečí kontaminace spodních vod v celém regionu.

Celé to silně připomíná protesty, které v 90. letech vypukly na Šumavě, kde kanadští těžaři prováděli u Kašperských Hor průzkum tamních hlubinných ložisek zlata a chtěli je vytěžit pomocí chemikálií, pumpovaných pod zem. „Šumava nad zlato“, znělo tehdy heslo protestujících obyvatel, a ačkoliv jim těžaři slibovali doslova zlaté zítřky, museli nakonec odejít s nepořízenou. Táhlo se to ovšem řadu let a často to bylo, jak se říká, „na hraně“.

Také břidlicový plyn se musí těžit z velkých hloubek. A také k jeho těžbě je třeba použít chemikálie. Tentokrát to ale budou mít postižené obce se svými protesty podstatně složitější: ložiska tamního břidlicového plynu jsou totiž součástí rozsáhlé podzemní pánve, rozprostírající se převážně v sousedním Polsku. Vydatnost tamních ložisek se odhaduje na skoro jeden a půl bilionu kubických metrů. A severoamerické těžařské koncerny, které mají s těžbou břidlicových plynů zkušenosti a vlastní i potřebnou technologii, tam už před několika lety stály frontu na práva k těžbě. Od roku 2010 tam tři americké a jedna kanadská společnost provádějí průzkumné vrty, řada dalších k tomu od polského ministerstva životního prostředí už obdržela povolení. A Poláci se cítí jako budoucí plynoví magnáti.