Ve skutečnosti bude mít na výši spotřebitelských účtů nejspíš vliv řada dalších faktorů, které lze teď stěží odhadnout. Například se ve vládních kruzích uvažuje zcela vážně o tom, že by se koncernům na severu Moravy, kde hrozí propouštění desetitisíců horníků a hutníků, odpustil příspěvek na obnovitelné zdroje ne o stovku, ale o celou polovinu. Aby měly levnější proud a nezavíraly provozy, na kterých teď prý už nevydělávají dost. Že se ta druhá polovina nějak projeví v peněženkách občanů, ať už přímo v účtech za elektřinu nebo oklikou, je jasné.

Ten hlavní atentát na rozpočty spotřebitelů ale hrozí tentokrát z Bruselu. Státy, které sázejí na jadernou energetiku, tam totiž mocně lobbují za to, aby členské země směly finančně podporovat jaderné elektrárny přímo, a to nejen při jejich výstavbě, ale i při nakládání s jaderným odpadem a při jejich případné likvidaci po ukončení provozu. Návrh příslušné směrnice vypracovala velká Británie a ČEZká republika patří k jejím horlivým zastáncům. Pokud dá Evropská komise tomuto plánu zelenou, mohla by zdejší vláda například už před výstavbou obou nových temelínských bloků zcela legálně, bez obav z námitek z Bruselu kvůli nekalé soutěži, garantovat ČEZu pevné výkupní ceny temelínské elektřiny, ať se na energetických burzách děje cokoliv. Účet by samozřejmě dostali zdejší spotřebitelé v cenách proudu. Pod heslem: „Řekněte ne státní podpoře jaderné energetice“ běží sice od poloviny minulého týdne celoevropská petiční akce, adresovaná Evropské komisi, ale proti plánům unijní jaderné lobby se zatím z členských zemí postavily jen Německo, Rakousko a Dánsko.