Tehdy, za první republiky aspoň ta demokracie zde tedy přece jen byla, všechny ty instituce, které k ní patří, byly vybudovány, nejpřednostněji pak svobodný tisk, sloužící všem politickým proudům, které u nás v té době existovaly. Tisk, který umožňoval svobodnou výměnu názorů a v život uváděl Masarykovu ideu, že demokracie je diskuze. A že tedy: „O každé věci se má diskutovat, protože přece jen diskuzí lze dojít k dobrým závěrům. A že k nim nikdy nedospějete, když názor, který se vám nelíbí, z debaty vyloučíte. Že vy jeden každý, musíte unést mínění druhého. Ať tedy jsou spory, ale ať se bojuje poctivě a s rozumem“.

Tolik tedy z citací našeho prvního prezidenta jako ilustrace, jak daleko jsme v pojímání demokracie a svobody už před téměř sto lety byli - a kam jsme dospěli, resp. do jakých hlubin jsme dodneška upadli. Protože svobodný tisk u nás – dobou pochován - už není, zanikl. Všechny deníky zpívají unisono a to od Práva přes MFDnes, Deník, Lidové noviny, Hospodářské noviny až k Blesku a AHA, jednotně k tomu hudou i časopisy Respekt a Reflex, a celou tu unifikovanou muziku tvrdí Český rozhlas i naše největší televizní společnosti ČT, Nova a Prima. A jakže všechna tato ideově sjednocená média dnes zpívají a hudou? Ale to přece všichni víme: USA je ideální země demokracie a svobody a Rusko je ničemná diktatura. Musíme NATO přispívat víc na zbrojení, protože je zde akutní ruská hrozba, Putin je válečný intrikán mimořádného formátu atd. atd.

Uniformita těchto sdělení je tak dokonala a jednolitá, že z ní až mrazí. A to tím víc když víte, že jsou pravým opakem pravdy. A hned vás napadne: proboha živého, vždyť takto jednotnou lží ovládal média snad už jen Goebbels v Německu a možná též stalinský režim v Sovětském svazu. Ale tyhle země si přece nehrály na demokracie, jak si na ně s celým současným tzv. svobodným světem hrajeme my? Jaká zákeřná a pokrytecká hra se to zde s námi hraje? A kdo je jejím autorem a režisérem? Jaký darebák to za scénou tahá za nitky, aby nás přesvědčil, že totalita názorů je vlastně svobodou názorů a že pravá demokracie je ta, ve které zní jen jeden jediný hlas? Snad Soros, nebo Rotshildové či neokonzervativci USA? Či někdo úplně jiný a očím světa navždycky skrytý?