Radujte se a jásejte, milí evropští diváci! Ten nekonečný a zoufale trapný seriál, nazývaný "Záchrana Řecka", bude mít pokračování! Evropská komise, spolu s ECB a MMF už chystají další díly! A budou to epizody doslova za "všecky prachy".

Řecká kapitulace

Premiér Tsipras totiž ve čtvrtek odeslal do Bruselu návrh své (a řecké) kapitulace. Jinak se ten dokument asi nazvat nedá. Reformy, které návrh obsahuje jdou daleko za rámec podmínek, které byly dosud na stole. Zvýšení všech pásem DPH, snížení nákladů na obranu, postupný nárůst věku odchodu do důchodu až na 67 let, snížení mezd ve veřejném sektoru a pak, ano,  privatizace. Má jít o výprodej státního majetku, k mání budou například rozvodné sítě, regionální letiště nebo přístavy Pireus a Soluň.

Řecko už prakticky zkrachovalo, tak zhruba okolo roku 2010.  Jenom se to dosud dařilo, více či méně úspěšně, zakrývat a tutlat. Jen a právě díky tomu, že je součástí Eurozóny

Aniž bych se jakkoli zastával (strašlivého) řeckého hospodaření, nabízí se naléhavá otázka: proč tedy premiér Tsipras zorganizoval nedávné referendum? Anebo spíše, proč po něm náhle otočil? Co ho přimělo zradit vůli řeckého národa, odhodlaného se vzepřít likvidačním podmínkám mezinárodních finančních institucí? Když tím navíc, kromě bouře lidového odporu, riskuje i rozpad vlastní strany a svou politickou budoucnost?

Viklající se kámen v jižní hradbě NATO

Tam, kde selhává logika, tam pomůže politika. V tomto případě spíš geopolitika. Podívejme se na problém Řecka třeba ze zámořské perspektivy. Tahle země je, spolu s Tureckem, jedním z viklajících se kamenů v jižní hradbě NATO. Oba státy nějakou extra loajalitou k zámořskému páníčkovi neoplývají. Ale Turecku alespoň nehrozí bankrot.