„Nepodporuji jednostátní řešení. Nevěřím, že je to vůbec nějaké řešení. Podporuji vizi dvou států pro dva národy - demilitarizovaný palestinský stát, který uznává židovský stát. Těším se na diskuzi s Vámi o tom, jak bychom tuto vizi mohli bezpečně a odpovědně prosadit v praxi,“ citoval Netanjahua před setkáním s Mogheriniovou list Times of Israel.
Předvolební výroky, povolební kroky
Netanjahuova nová přístupnost k dialogu s Palestinci je odklonem od toho, co slíbil voličům před březnovými volbami, které ho znovu vynesly do premiérského křesla.
„Ostrá prohlášení /mu/ pomohla vyhrát volby, ale nyní musí čelit mezinárodním důsledkům. EU je významným obchodním partnerem Izraele, tudíž v tomto případě je nutnost napravit škody akutnější,“ řekl pro Euroskop Jakub Záhora, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
Netanjahu svoje výroky mírnit již po volbách. Pokračoval i během návštěvy Mogheriniové. Podle Záhory ale v zemích EU existuje velká skepse vůči záměrům izraelské vlády v palestinské otázce. Proti i tato relativně smířlivá rétorika nebude brána moc vážně.
„Nemluvě o tom, že Netanjahu samotný je v nově ustanovené vládě ještě na umírněnější části politického spektra,“ dodal.
Jeho Likud utvořil koalici se stranou Židovský domov vedenou lídrem Naftalim Bennettem, která je proti založení palestinského státu a podporuje vznik osad na okupovaných územích Západního břehu, dále s ultraortodoxními stranami Šás a Judaismus jednotné tóry a středopravicovou stranou Kulanu.
Zvláštní označení pro výrobky z osad
Ještě před samotným jednáním byl podle listu Newsweek Netanjahu pod nátlakem kvůli sankcím, kterými Evropská unie hrozila.
Například znepříjemněním pro obyvatele některých židovských osad pokud by žádali o dvojí občanství a pobývali na okupovaných územích. EU by po nich dokonce mohla při cestách do Evropy chtít víza.
Ekonomicky jde například o rozdílné označování výrobků, které pocházejí z osad, protože se podle mezinárodního práva nacházejí na Izraelem ilegálně okupovaném území. Požadavek na takto jasné značení potravin poslalo v dopise Mogheriniové celkem 16 ministrů zahraničí členských států EU.
Podobná snaha není v EU nová. Už v roce 2013 se o nezávazné označování zemědělských a kosmetických výrobků z osad snažila tehdejší Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová.
Netanjahu musí uklidnit EU a USA
Mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci ztroskotaly v dubnu 2014 poté, co Palestinci nařkli Izrael z toho, že neplní řádné termíny při propouštění vězňů, a také kvůli osadám.
Americký prezident Barack Obama se ke konci druhého volebního období ve smíření izraelsko-palestinského sporu příliš neangažuje. Smírčí pozici tak může mít Mogheriniová, která kromě Izraele navštívila i Západní břeh Jordánu a Ramalláh, kde představitelům Palestinců řekla, že se pokouší obnovit mírové rozhovory.
Podle Záhory ale oficiální návštěva Mogheriniové zásadní obrat v postojích EU vůči Izraeli nepřinese. „Ve většině členských zemí EU je skepse vůči současné izraelské vládě natolik silná, že se nabízí otázka, nakolik budou Netanjahuova prohlášení o ochotě k jednání s Palestinci brána vážně,“ řekl Záhora.
„Návštěva měla za úkol sondovat, nakolik je reálná možnost obnovit mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci, což nic neříká o postojích EU vůči těmto otázkám jako takovým,“ dodal.
To, že dosažení jakékoliv dohody mezi Izraelci a Palestinci bude problematické, už naznačuje fakt, že izraelský premiér do funkce vrchního vyjednávače ministra vnitra Silvana Shaloma, který v předchozí funkci ministra infrastruktury blokoval Palestincům dodávky vody a který v roce 2012 před spolustraníky z Likudu prohlásil: “Všichni jsme proti palestinskému státu, o tom není pochyb“, napsal server Huffington Post.
Euroskop.cz
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Josef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: PV
