- osloví vládu. Tato možnost je předem zavržena a bylo to potvrzeno i mnoha odbornými podáními a kritikami pedagogů, směrované na MŠMT a do vlády a také tzv. politické pravici a ČSSD (až na výjimečné osobnosti)

- osloví opoziční poslance vůči současnému znění školského zákona. Tato možnost je přijatelná pro některé poslance některých politických subjektů, zastoupených ve sněmovně. Zdá se, že dnes jich je, otevřeně se hlásících pro reformu zákona, kolem dvaceti lidí z dvou set.

- osloví opoziční poslance proti kapitalizmu, neoliberalizmu, tržní mocenské ekonomice či nově nejbohatšími světa připravované otrokářské a nemyslící, bezcitné a sobecké společnosti světa. Tato možnost je dnes, téměř vyloučena, neboť pro takové změny, se hrdě hlásí jen hrstka poslanců, známo je to u „několika málo“ v KSČM a SPD, u Václava Klause mladšího či poslance Foldyny.

- osloví Ústavní soud. Tato možnost je vyloučena, neboť dosud ani tento „nejvyšší, ochranu občanů a jejich profese i životy“ zajišťující soud a státní instituce se takovými peripetiemi a záhadnostmi, nezabývá. Navíc se „musí“ hlásit k EU, USA a mocným a bohatým, vládnoucím přímo i v pozadí, v naší absurdně a amorálně se vyvíjející zemi po majetkovém a mocenském převratu v roce 1989, jejichž tento a všechny ostatní „Zákony“, jsou ideovým a praktickým zaměřením, jak degradovat morálku, vzdělanost mladé generace a společnosti, zajistit jejich snadnější manipulovatelnost a státní zadluženost, nesamostatnost. Neboť podstatný zákon trhu, zní - ….ať se peníze točí, za každou cenu“.

Kdo a co ještě zbývá?

- osloví odbornou pedagogickou veřejnost, samy studenty, jejich rodiče a pedagogy praxe.