Pozoruhodné také je slyšet od politiků TOP 09, kteří ještě při sněmovním vydávání poslanců Ratha a Chaloupky pěli ódy na nezávislé soudy, jež jediné mohou zvážit vinu či nevinu podezřelých politiků, jak se dnes zdráhají zbavit imunity svoji významnou kolegyni. O paní Parkanovou přitom možná až tak nejde. Ona sama měla již tenkrát tendenci prezentovat se coby páté kolo u vozu, odkázané na své spolupracovníky. Jenže v rámci vyšetřování by mohly vyplavat na hladinu i další třaskavé informace o poměrech na obraně v uplynulých dvaceti letech.  

Dokud nebylo jasné, že policie si na Vlastu Parkanovou neposvítila kvůli hlasování na vládě, zaslechli jsme též z TOP 09 šlechetné „jeden za všechny, všichni za jednoho“. Jinými slovy, když trestně stíhat, tak všechny tehdejší ministry – vláda přece rozhoduje ve sboru. K tomu se dá pouze dodat: proč ne. Najdeme v této zemi už stíhané komunální zastupitele nehospodárně nakládající s veřejnými penězi, můžeme tedy k nim klidně přičíst i rozhazovačné ministry. Časy, kdy se členové vlády tváří jako lidé bez odpovědnosti a vlivu na svěřené úřady, musí jednou provždy skončit.  

To je také reakce na druhý argument Miroslava Kalouska, který tvrdí, že má-li být stíhána exministryně Parkanová za absentující expertní posudek na smlouvu týkající se vyzbrojování české armády, měly by být stíhány i ostatní hlavy silových resortů po listopadu 1989, jež se chovaly stejně. I to lze považovat za inspirativní podnět. Ale marná sláva, někde se začít musí. Máme zde prvního zadrženého hejtmana a třeba zde budeme mít i první ministryni obžalovanou za porušení zákona při výkonu funkce.  

Skoro se zdá, že už jsme skutečně na cestě obnovy demokratického právního státu. Nevztekejme se a nevzpírejme se tomu. Naopak se radujme. Přinejmenším od nynějška se aspoň budou politici na exekutivních postech konečně zajímat o to, co jim k podpisům podstrkují podřízení, za které ručí. Je ostatně skandální, že tak mnozí dosud nečinili.