Kdo pamatuje politické dění před deseti lety, tuto personální paralelu chápe. Špidla byl tehdy předsedou České strany sociálně demokratické i koaliční vlády. Gross obsadil křeslo prvního místopředsedy a předpokládalo se, že bude svému šéfovi krýt záda. Nějaký čas tak skutečně činil. Pak ale přišel pokles partajních preferencí, reptat začali poslanci i řadoví členové a mladý ambiciózní politik se jal připravovat na převzetí moci. Vyhraňovat se vůči předsedovi programově bylo obtížné. Tak aspoň Gross varoval před opuštěním programu, s nímž šla ČSSD do voleb. Jakmile situace začala působit neúnosně, bylo na Špidlovi, nechá-li se odstranit, nebo odejde sám, například do Evropské komise. Vybral si druhou, smírnou cestu. Pointa je jako z pohádky. Stanislav Gross doplatil na peněžní transakce a Vladimír Špidla se vrátil do oranžové stínové vlády. 

Zástupcem Bohuslava Sobotky je Michal Hašek. Role mohly být i prohozené, leč na sjezdu v roce 2010 vyšel ze vzájemného souboje jako vítěz prvně jmenovaný. Hašek tenkrát nosil šat státotvorného politika hledajícího partnery v politickém středu. S tímto stylem souzněl i pozdější dárkový koš Haška coby šéfa Asociace krajů pro konzervativního premiéra Nečase. Sobotka byl naopak Haškovým okolím v předsjezdové debatě líčen jako krajní levičák, kterému by nečinilo obtíž opřít se při vládnutí o komunisty.