Ačkoli se debata odvíjí od programového prohlášení vlády, jež o důvěru žádá, ve skutečnosti se v ní semele kde co. Všechny křivdy, bolístky, letité spory.

Na programovém prohlášení si nikdo nic moc nevezme. Obvykle bývá obecné – odpovídající těm teprve několika málo dnům, co jsou ministři v úřadech. Vždyť za tu dobu se jen tak tak stihnout seznámit se svými podřízenými a zadat jim první pokyny.

Obecný, povrchní dokument pak plodí obecnou, povrchní diskusi, v níž o to víc vyniknou teatrální gesta a osobní útoky, jaké nám v úterý předvedli první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Ale protože se bavíme o rituálu, který k parlamentní demokracii patří, je třeba jej hájit, ať už je provázen sebevýstřednějšími kousky. Na Velkou Británii s její unikátní tradicí stejně nikdy mít nebudeme.