Lukáš Jelínek: Voliči versus partajní sekretariáty

08.03.2012 20:15

Obvykle noblesní, někdy možná až sucharský premiér Nečas na středeční tiskové konferenci po jednání kabinetu dal vale bontonu a pěkně po dlaždičsku označil nápad měnit na poslední chvíli pravidla pro konání krajských voleb za „průser“. Když už něco současného ministerského předsedu vyhodí z role uhlazeného slušňáka, musí to stát za to.

Lukáš Jelínek: Voliči versus partajní sekretariáty
Foto: Archiv
Popisek: Volební místnost

Tentokrát je na vině zdánlivě neškodný, stručný návrh poslanců napříč politickým spektrem – s výjimkou ODS – na úpravu způsobu rozdělování preferenčních hlasů při výběru regionálních zastupitelů. Aby konkrétní adept poskočil na čelo kandidátní listiny při volbách do poslanecké sněmovny nebo Evropského parlamentu, stačí mu získat pět procent preferenčních hlasů. Krajské volby ale dosud mají stanovenou hranici deset procent.  

Autorům novely zkrátka nejde o nic jiného, než aby bylo všem měřeno stejným metrem. Říct strohé „ne“ si vláda složená z lídrů hned tří stran netroufla, podle premiéra Nečase a vicepremiérky Peake by však měla změna čtyři roky počkat.  

Není od věci ptát se, odkud pramení ona neochota. Návrh neznamená zátěž ani pro státní rozpočet, ani pro voliče. Ti již ostatně v minulých sněmovních volbách prokázali, že preferenční hlasy rozdávají rádi. Takzvaná kroužkovací revoluce se postarala o to, že do poslaneckých křesel usedlo 46 kandidátů z původně nevolitelných míst, mimo parlament naopak zůstala jednička občanských demokratů na Olomoucku Ivan Langer.  

Správné odpovědi na záhadné otázky většinou bývají ty nejjednodušší. V tomto případě můžeme s pravděpodobností hraničící s jistotou usuzovat, že se celostátním i lokálním partajním špičkám příliš nezamlouvá představa, jak voliči rozorávají obtížně poslepované, vyjednané, ba vyobchodované kandidátky. Krajská zastupitelstva jsou velmi přitažlivá jak pro straníky, tak pro zákulisní hráče z prostředí byznysu. Na regionální úrovni jsou zhusta v sázce tučné peníze a přímý vliv, přitom veřejná kontrola je laxnější než u republikového parlamentu. Proto jsou přední bidýlka na těchto kandidátních listinách mimořádně cenná. Dvojnásob to platí pro partaje, jež tržním zákonitostem podlehly dočista.  

Dobrou zprávou je, že jsou i tací politici, kterým záleží na masivní občanské participaci, a že dokážou vzájemně spolupracovat bez ohledu na stranickou příslušnost. Má-li ještě stále častěji zatracovaná demokracie dostat šanci, je posílení aktivních, kroužkujících voličů na úkor zabetonovaných partajních sekretariátů více než žádoucí.

Vyšlo na rozhlas.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

Důchodová reforma

Tvrdíte, o důchodové reformě jednáte i s laickou veřejností. Jak? Kde? Jsem si ničeho takového nevšiml. A myslíte, že má smysl schvalovat něco, na čem se aspoň z větší části neshodnete s opozicí? K čemu reforma, kterou jiná vláda zase zruší, což už se stalo? Nebylo třeba chybou, že jste s opozicí ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 353. Jak ulovit štiku dlouhou jako stehno antické bohyně

16:59 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 353. Jak ulovit štiku dlouhou jako stehno antické bohyně

Petr Žantovský ve svém pravidelném „Jak jsem potkal knihy“ tentokrát vybral pro májové čtení báseň o…