Je ovšem pravdou, že ani v roce 2002, ani roku 2013, kdy v Česku udeřily dosud nejničivější povodně tohoto milénia, se státní rozpočet nenovelizoval, a přitom v obou případech naplnil plánovaný schodek.

V roce 2002 byl plánovaný schodek 46,2 miliardy korun, nakonec deficit dosáhl úrovně 45,7 miliardy korun. I přes srpnové katastrofální povodně toho roku se bez novelizace podařilo schodek naplnit.

Roku 2013 zase vláda hospodařila s možným schodkem sto miliard korun, nakonec však vykázala deficit 81,3 miliardy korun, a to přesto, že v červnu udeřily právě druhé nejničivější povodně tohoto tisíciletí.

Vůbec nejničivější povodně tohoto milénia – ty, jež roku 2002 zasáhly Čechy – zásadnější makroekonomické dopady neměly. „Makroekonomické dopady [srpnových záplav], včetně fiskálních, nebudou zřejmě zásadního charakteru,” uvádí Česká národní banka ve zprávě z října 2002. Zpráva i tak počítala s tím, že dojde k určitému oslabení průmyslové produkce ve třetím čtvrtletí 2002. V zemědělství dopad podle ní neměl být příliš významný, neboť povodně tehdy zasáhly méně významné zemědělské oblasti v pokročilém stádiu sklizně (což je i případ letoška). Centrální bankéři počítali ovšem s přechodným snížením výkonnosti sektoru služeb, zejména v dopravě, spojích, maloobchodu a cestovním ruchu. Naopak čekali již ve druhé polovině roku 2002 pozitivní impuls pro činnosti spjaté s opravami majetku poškozeného záplavami a pro stavebnictví.

Celkově zpráva počítala se zpomalením růstu HDP v rozsahu 0,2 až 0,3 procentního bodu v roce 2002. Pro rok 2003 ovšem předpokládala naopak dodatečný pozitivní impuls z povodní, zhruba v rozsahu zmíněného poklesu roku 2002. Už střednědobě tak ekonomika prakticky „zůstala na svém“.