V době vrcholící koronavirové krize mnozí upozorňovali, že virus může „zabít“ hotovost. Do popředí se dostala otázka její hygieničnosti. Třeba virus lidské chřipky přežívá na bankovkách až 17 dní a zůstává po celou tuto dobu infekční (studie zde). Mnozí lidé se proto obávali, že koronavirem, který je vysoce nakažlivý (viz), se lze nakazit právě i manipulací s fyzickými penězi.

Americká centrální banka dokonce počátkem letošního března nařídila karanténu fyzickým dolarům, jež stáhla z Asie za účelem jejich začlenění do oběhu v USA (viz zpráva Reuters). Nezašla ovšem tak daleko jako pobočka čínské centrální banky v provincii Kuang-tung, jež přistoupila dokonce k ničení a fyzické likvidaci peněz, které obíhaly v rizikovém prostředí typu nemocnic či tržnic s potravinami.

Nakonec se však ukazuje, že koronavirus naopak sháňku po hotovosti mezi lidmi podnítil. Je to patrné i z dat z České republiky. Podle nejnovějších dat České národní banky bylo květnu v tuzemském peněžním oběhu celkem 639,4 miliardy korun. To je nejvíce v historii. Vskutku, hotovosti nebylo nikdy v dějinách ČR v tuzemském oběhu tolik jako právě nyní. To by ale ještě nebylo nic zas tak zvláštního, neboť objem hotovosti v oběhu celkem setrvale dlouhodobě narůstá.

Během vrcholící koronavirové krize však tento nárůst probíhal obzvláště rychlým tempem. Jen během dubna letošního roku narostl objem tuzemského oběživa o 3,2 procenta, tedy nejvýrazněji za uplynulých takřka dvanáct let (viz graf níže). Výrazněji totiž objem oběživa během jediného měsíce naposledy narostl v říjnu 2008. Tehdy, měsíc po pádu investiční banky Lehman Brothers, propukala kritická fáze světové finanční krize. V říjnu 2008 stoupl objem oběživa v tuzemsku o závratných deset procent, tedy zhruba trojnásobně v porovnání s mnohaletým maximem z letošního dubna.

Objem oběživa v ČR narostl letos v dubnu nejvýraznějším měsíčním tempem od října 2008.