Česká vláda nyní čelí jednomu z nejvyšších úročení svého dluhu mezi všemi zeměmi EU. Za to, aby poskytli desetiletou půjčku, žádají mezinárodní investoři vyšší úrok už jen od vlády maďarské a rumunské (viz Obrázek 1 pod textem). V posledním zhruba měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body než Slovensko (viz Obrázek 2 pod textem). Český desetiletý vládní dluh je tak úročen nejméně výhodně v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace před skoro třiceti lety.

Poměrně vysoký úrok na českém vládním dluhu v kombinaci s citelně rostoucím zadlužením bezpochyby představuje problém. Ten dokumentuje i nejnovější prognóza Mezinárodního měnového fondu, zveřejněná minulý týden. Prognóza předpokládá, že do roku 2026 se veřejný dluh ČR zvýší z předpandemické úrovně 30,2 procenta HDP na 55 procent. Česko tak v pořadí nejméně zadlužených zemí EU klesne ze čtvrtého na jedenácté místo (viz Obrázek 3 pod textem). Vláda by proto měla co nejrychleji představit a naplňovat věrohodný plán ozdravování veřejných financí na léta 2022 až 2032. Jinak občanům hrozí postupné zhoršování jejich životní situace, dané například hůře dostupnou a méně kvalitní veřejnou zdravotní péčí, nedostatečným růstem důchodů či dalším zaostáváním školství.

To vše jsou však nyní z hlediska řadového občana stále poměrně vzdálené hrozby. Setrvačnost vývoje veřejných financí je ovšem značná, pročež je třeba je na úrovni správy veřejných financí začít řešit hned teď.

Část politiků a ekonomů ovšem už hned teď hovoří o „rozvratu veřejných financí“. K němu jistě můžeme dospět, je ovšem nezodpovědné mluvit o něm nyní. Protože prostě nejde o pravdivý popis reality. Pokud by byl, jsou nutně v rozvratu i veřejné finance zemí typu Německa, Finska či Rakouska. A také všech dalších zemí Visegrádské skupiny. Tyto jmenované země mají vesměs vyšší zadlužení než ČR dnes a budou jej mít dle zmíněné prognózy MMF nadále i v roce 2026. Už ani nemluvě o tom, že Česko i v roce 2026 bude stále zadluženo ani ne polovičně v porovnání s Portugalskem, Francií, Španělskem, Belgií, Itálií a Řeckem (viz Obrázek 3).

Navíc se v debatě o zadlužování a úrocích z dluhu zapomíná na zásadní věc. Česká republika je dnes prakticky jedinou, poslední zemí EU, která nepřistupuje k umělému stlačování úroku na svém dluhu prostřednictvím centrální banky (viz Obrázek 1).