Stavební produkce v ČR stále zaostává za poptávkou aneodpovídá současné prosperitě české ekonomiky. Na vině je zejména vadnálegislativa, která neúnosně prodlužuje stavební řízení a neumožňuje developerůma dalším podnikatelům ve stavebnictví pružně reagovat na sílící poptávku. Tentostav částečně napraví novela stavebního zákona, která nabyde účinnosti 1. ledna2018. V měsíci září bylo patrné další zpomalení dynamiky pozemníhostavitelství, naopak jisté zlepšení lze pozorovat v segmentu stavitelstvíinženýrského. Inženýrské stavitelství se sice stále meziročně propadá, avšak napoměry posledních dvanácti měsíců jde o propad ještě celkem mírný, podprůměrný.Projevují se první vlaštovky opětovně rychlejšího čerpání prostředků z fondůEU, kterými jsou hojně spolufinancovány právě projekty v oblasti inženýrskéhostavitelství. S postupujícím zrychlováním tohoto čerpání lze očekávat určitouexpanzi produkce v oblasti inženýrského stavitelství. Zmíněná novelazákona by zase měla pomoci stavitelství pozemnímu. Pokud připočteme pokračujícíprosperitu české ekonomiky, která se protáhne ještě i do příštího roku, měl byrok 2018 být z hlediska stavební výroby ČR poměrně uspokojivý, byť i takstále zůstane za objemem produkce v nedostižných předkrizových letech s vrcholemv roce 2008. Klíčovou hrozbu bude představovat růst úrokových sazeb,zejména růst výnosů z dlouhodobých českých dluhopisů, které jsou poměrněvysoce korelovány s úrokovými sazbami hypoték. Zdražování půjček nabydlení pochopitelně představuje tlak brzdící výstavbu v segmentu pozemníhostavitelství.