Ani jeden z kroků ale zatím nemusí být pro dlouhodobý růst cen ropy dostatečný. Skutečná kondice čínské ekonomiky zůstává dál velkou neznámou a lednová úroveň těžby OPEC byla na rekordní úrovni (převis nabídky nad poptávkou trvá od roku 2014) a Saúdská Arábie tak zjevně nechce ustoupit v cenové válce americkým břidličným těžařům, jejichž produkce sice klesá, ale jen velmi pozvolna. A únorový pokles těžby byl do značné míry zapříčiněn závadami a servisními pracemi v Iráku, Nigérii a ve Spojených arabských emirátech.

Dohodu některých států OPEC a Ruska bude navíc pravděpodobně narušovat Írán. Po dohodě o omezení tamního jaderného programu plánuje země zvýšit svou produkci v následujících pěti letech ze současných 3,1 milionu bpd na úroveň před zavedením sankcí, tedy 4,6 milionu bpd. Íránští představitelé sice uvítali plány OPEC zmrazit těžbu, ale hned vzápětí dodali, že považují za „vtip“, že by se na tomto kroku měla jejich země podílet. Náměstek ministra pro ropný průmysl Zamaninia v rozhovoru pro CNN řekl, že na sebe Írán nebude dobrovolně uvalovat sankce poté, co byly jedny zrušeny.