Státy Evropy, tedy i Rusko, zažily již dost teroristických útoků, každý byl velkou ranou. Útoky v Paříži jsou přece jen jistým zlomem v myšlení Evropanů, každý si najednou dokáže uvědomit, jaký dosah má jednání pár jednotlivců ve službě zvrácené ideologie. Tíživá je také představa, jaké množství takových jednotlivců zde nalezlo působiště a jak velkou podporu jim dosud Evropa umožňovala získat od jejich blízkého okolí. Je nepodstatné, zda si myslíme, že cílem těchto útoků je pouze vyvolat strach, nebo zvýšit submisivitu pro postup islamizace. Všichni tuší, že něco podobného se může s mnoha obměnami opakovat kdekoli, kdykoli.

Zážitek opravdové blízkosti nebezpečí může ovšem společenství paradoxně posílit.