Zkoumání pravdy a hledání důkazů je tradičně odkázáno na slepou kolej. Že vznikají zprávy dokumentující porušení mezinárodního práva? Sběr papíru prý také musí žít…

 Občané všude po světě vidí dlouhodobě – a dnes ostřeji než kdy jindy – že ať zvolí kohokoli, hájeny budou zájmy nadnárodních korporací a vlivných finančních lobby. Nikoli zájmy občanů.

 To by pak totiž do tříděného odpadu nemohla spadnout následující informace:

„Prošel jsem pečlivě dokument (Bílého domu) a jsem přesvědčen, že bez pochybností může být ukázáno, že dokument neposkytuje žádný důkaz, že vláda Spojených států měla konkrétní údaje o tom, že Sýrie byla původcem chemického útoku v Chán Šajchúnu mezi šestou a sedmou hodinou ranní 4. dubna… Ve skutečnosti hlavní důkaz, který je zmiňován ve zprávě ukazuje, že útok byl proveden jedinci na zemi, a ne z letadla“, oznámil profesor Massachusettského technologického institutu, Theodore Postol.

Zpráva Johna Chilcota pro změnu říká: „Velká Británie se rozhodla zapojit se (do invaze) před tím, než byly vyčerpány možnosti mírového řešení. Vojenská akce v tu dobu nebyla jediným zbylým řešením.. Argument vlády tehdejšího premiéra Tonyho Blaira o tom, že irácký diktátor Saddám Husajn má k dispozici zbraně hromadného ničení, byl nepodložený.“