V obou případech jde o věci, o kterých se na těch pracovištích sice vědelo, leč tutlaly se a byly různě zametané - ve “vyšším zájmu”. Bylo též každému celkem jasné, co by v těchto nezdravých poměrech mohlo následovat, kdyby případný kritik takříkajíc hlasitě zapískal na píšťalku. Dost pravděpodobně by mohl být prostě za trest a pro výstrahu ostatním odejit pro “přespočetnost”. A odvolat by se moh tak akorát v lampárně na nejbližším hl.n. K tomu bohudíky aspoň v Praze nedošlo - na rozdíl od Olomouce. V našich poměrech prostě whistlebloweři, neboli ti co na tu pomyslnou píšťalku zapískají faul, žádnou ochranu pořád nemají. I když něco sepisoval Dienstbier a později ANO slibovalo něco ještě lepšího.

Ale i v samotné pražské prorektorské kauze to nakonec chvíli vypadalo, že ti studenti, co na prorektorovo plagiátorství upozornili, budou odejiti s ostudou a nad věcí se zavře voda. To ve chvíli, kdy se dvě věhlasné capacity propujčili k uševcování boty - podpory plagiátorovi, ve které ho vynášeli do nebes. Naštěstí se proti tomu pokusu o zmanipulování hned vymezila jak fakultní etická komise, tak i řada historiků. Pak už jednání etické komise v Praze probíhalo bez rušivých tlaků. Prorektor nakonec sice UK opustil, nicméně o titul nepřišel - pri tvorbě zákona se na něco takoveho prostě jaksi náhodou nepamatovalo. Jednoduše ale pokračoval na Vysoké škole ekonomické, kde už předtím byl taky zaměstnán. Takže se zase ukázalo, že nepoctivost se u nás koneckonců vyplácí, a naopak s poctivostí se moc daleko a hlavně vysoko nedostanete. Mimochodem, jeho bývalému hlavnímu působišti se taky ironicky přezdívalo Katedra překladů. Nyní UK oznámila, že se šetří několik dalších podnětů o podobném překladatelském plagiátorství zavedených akademiků ve společenských vědách, o jednom se hovoří jako o super-celebritě. Tudíž nakonec UK sama potvrdila, že to tam s tím udělovaním vyšších titulů není až tak spolehlivé. Takže výhrady z vnějšku mohou být oprávněné, a třeba i prospěšné. 

Aktuální olomoucká kauza se pro změnu odehrává na tamní přírodovědecké fakultě, a fakticky doutnala jedno desetiletí. Jenže dva předchozí děkani věc udržovali pod pokličkou. Dnes jeden z nich ovšem připouští, že nedokázal odhadnout nedostatky charakterů u některých svých podřízených, kteří v kauze hrají klíčovou či podstatnou roli. Shodou okolností vznikl kreslený vtip, který ten olomoucký podvod dobře ilustruje ZDE.