Ne že by jedna „poškola“ byla až takovým příkořím. Ale šlo o princip. Nenáviděla jsem tu učitelku jednoduše proto, že mi nedávala na výběr: Neexistovala možnost, jak se „poškole“ vyhnout. Pokusit se roztrhnout kluky od sebe, když se perou? Sotva. Pak jsem byla jedním z těch, kdo se pral. Tvářit se, že roztržku nevidím? Zbytečně. Princip kolektivní viny byl nesmlouvavý. Tehdy jsem se principem kolektivní viny naučila hluboce opovrhovat. A co víc. Došlo mi, jak z neviňátek dokáže nadělat prevíty. Ač v jiných hodinách výstavní šprtka, v hodinách občanské nauky jsem se zázračně stávala zákeřným hajzlíkem, který kupříkladu tajně házel do pootevřené kabelky nesnášené učitelky kousky vodou nasáklé křídy. Abych se s odpochodováním učitelky ze třídy znovu oděla do roucha beránčího. Odpor, který ve mně vypěstovala, nešel potlačit.

Odpor a nenávist vzklíčí vždy, když je princip kolektivní viny aplikován na toho, kdo se cítí nevinným. Záměrně říkám na toho, kdo se cítí nevinným. Protože cítit se nevinným a býti nevinným v očích ostatních může být rozdíl.

Co s tím mají společné Rusko, Ukrajina a Krym? Všechno. Ale aby to ale začalo dávat smysl, nejprve si musíme odpovědět na otázku, kde se vlastně stala chyba.

Nejprve Krym: Většina obyvatelstva je jasně proruská. Má člověk právo vyslovit své preference a říci, ke kterému státu by chtěl patřit? Jistě má. Má člověk právo porušit zákon a vyhlásit nelegální a protiústavní referendum o rozdělení země? Zjevně nemá. Má člověk právo narušit hranice země, které jsou garantovány řadou mezinárodních a dobrovolně přijatých smluv? Zjevně nemá. Obyvatelé Krymu tedy po právu dali průchod svým emocím, když volali po připojení k Rusku, ale dál už byly všechny další kroky špatně. Jenomže kdo tyto „další kroky“ uskutečnil? Obyvatelé Krymu, nebo jejich političtí leadeři? B je správně. To politická reprezentace Krymu vyhlásila referendum a nezávislost. Další věc je, že právním povědomím povětšinou nepoznamenané obyvatelstvo Krymu bylo a je vystaveno masívní ruské propagandě, takže v jejím důsledku nabylo hlubokého přesvědčení, že odtržení Krymu od Ukrajiny je zcela legální a v pořádku. Kdo ovšem organizuje tuto propagandu? Odpověď zní, že ruská politická reprezentace.