Markéta Šichtařová: Hospodářské sankce proti Rusku jsou k ničemu

22.03.2014 10:18 | Zprávy

Když jsem chodila do základní školy, upřímně jsem nesnášela jednu ze svých učitelek. Nešlo o to, že byla přísná. Šlo o to, že si na můj vkus příliš zjednodušovala život. Když se banda tří kluků poprala, odmítla z pohodlnosti řešit, kdo je provinilcem, a nechala po škole celou třídu.

Markéta Šichtařová: Hospodářské sankce proti Rusku jsou k ničemu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Ne že by jedna „poškola“ byla až takovým příkořím. Ale šlo o princip. Nenáviděla jsem tu učitelku jednoduše proto, že mi nedávala na výběr: Neexistovala možnost, jak se „poškole“ vyhnout. Pokusit se roztrhnout kluky od sebe, když se perou? Sotva. Pak jsem byla jedním z těch, kdo se pral. Tvářit se, že roztržku nevidím? Zbytečně. Princip kolektivní viny byl nesmlouvavý. Tehdy jsem se principem kolektivní viny naučila hluboce opovrhovat. A co víc. Došlo mi, jak z neviňátek dokáže nadělat prevíty. Ač v jiných hodinách výstavní šprtka, v hodinách občanské nauky jsem se zázračně stávala zákeřným hajzlíkem, který kupříkladu tajně házel do pootevřené kabelky nesnášené učitelky kousky vodou nasáklé křídy. Abych se s odpochodováním učitelky ze třídy znovu oděla do roucha beránčího. Odpor, který ve mně vypěstovala, nešel potlačit.

Odpor a nenávist vzklíčí vždy, když je princip kolektivní viny aplikován na toho, kdo se cítí nevinným. Záměrně říkám na toho, kdo se cítí nevinným. Protože cítit se nevinným a býti nevinným v očích ostatních může být rozdíl.

Co s tím mají společné Rusko, Ukrajina a Krym? Všechno. Ale aby to ale začalo dávat smysl, nejprve si musíme odpovědět na otázku, kde se vlastně stala chyba.

Nejprve Krym: Většina obyvatelstva je jasně proruská. Má člověk právo vyslovit své preference a říci, ke kterému státu by chtěl patřit? Jistě má. Má člověk právo porušit zákon a vyhlásit nelegální a protiústavní referendum o rozdělení země? Zjevně nemá. Má člověk právo narušit hranice země, které jsou garantovány řadou mezinárodních a dobrovolně přijatých smluv? Zjevně nemá. Obyvatelé Krymu tedy po právu dali průchod svým emocím, když volali po připojení k Rusku, ale dál už byly všechny další kroky špatně. Jenomže kdo tyto „další kroky“ uskutečnil? Obyvatelé Krymu, nebo jejich političtí leadeři? B je správně. To politická reprezentace Krymu vyhlásila referendum a nezávislost. Další věc je, že právním povědomím povětšinou nepoznamenané obyvatelstvo Krymu bylo a je vystaveno masívní ruské propagandě, takže v jejím důsledku nabylo hlubokého přesvědčení, že odtržení Krymu od Ukrajiny je zcela legální a v pořádku. Kdo ovšem organizuje tuto propagandu? Odpověď zní, že ruská politická reprezentace.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

Mgr. Marek Výborný byl položen dotaz

,,Ztracený dokument"

Dobrý den, váš nástupce prý nemůže najít dokument, zavazující ho vymáhat po Agrofertu sedm miliard už vyplacených dotací. Vy jste ho ale měl. Nemáte ho ještě nebo třeba jeho kopii? A lze jej případně nějak získat znovu? A co na to, že se údajně ztratil říkáte? Co s tím případně uděláte? To by pak mo...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Německé výročí v závoji nejistot

10:46 Jiří Weigl: Německé výročí v závoji nejistot

Na neděli 18.1.2026 připadá 155. výročí sjednocení Německa. U nás si pravděpodobně málokdo vzpomene …