A tak vláda schválila návrh novely silničního zákona, který krom jiného zavádí povinnost chodců nosit za snížené viditelnosti na silnicích mimo obce ochranné prvky. Nebudeš-li mít reflexní pásky či vestu, zaplatíš až 2500 korun.

Podělím se s vámi o jednu zkušenost. Když se mi narodilo první dítko, pod vlivem všech okolních „zkušených“ hlav, které radily „hlídat dítě na každém kroku“ a „nepustit jej z očí“, aby „se nepřizabilo“, se mými nejčastějšími slovy stalo „nesmíš“, „ne“ a „pozor“. Dítko bylo dokonale ukonejšeno pocitem bezpečí; koneckonců máma ho přeci hlídá, tak se nemůže nic stát. Jen jsem se na sekundu otočila zády, rozběhlo se bezhlavě doprostřed silnice a muselo být zachraňováno. Vroucí hrnec na plotně vábil přímo magicky a lákal ke zvrhnutí na hlavu. Vyděšená máma si mohla vyřvat plíce svým „pozor“, ale dítě stejně uhlídat nešlo. Jednou si předsevzalo vyzkoušet, co to asi udělá, když bude na mámina „pozor“ dlabat, a položí dlaň na rozpálenou plotýnku. Nestačili se divit oba, co následovalo.

Ne tak u dětí dalších. Strategie „teď jdu do druhého pokoje, poraď si s tím, jak sám chceš“, se ukázala nečekaně funkční. Sotva se plazící kojenec se prakticky okamžitě naučil mámu následovat, kam se hnula. Namísto toho, aby si máma hlídala hyperaktivní dítě, dítě si ihned začalo hlídat mámu. Podobně funkční se ukázala strategie „je to horké – vyzkoušej si to“. Systémem malých a v zásadě bezpečných pokusů se synek velice rychle naučil, že plotýnka je horká, nůž je ostrý, cizí pes kouše a máma se v pět hodin ráno nebudí, neb tou dobou mívá mizernou náladu.