Málokde se manifestuje zoufalost západní politiky tak jako v Sýrii: USA prostě rozhodly, že Asad je zlý diktátor a tudíž „musí skončit“.

Znít to může zásadově jen do momentu než si uvědomíte, že třeba Saudská Arábie je dlouholetý americký spojenec, ač lidsko-právní poměry tam jsou mnohem horší než v Sýrii – připomeňme trest smrti za vlastnictví bible či "svádění od islámu", zákaz stavby křesťanských kostelů, kamenování znásilněných žen (dle tamní právní logiky si za to téměř vždy mohou samy)….; volby tam neměli nikdy a slyšeli jste někoho říci "Saudský král musí odstoupit?"- čímž je jasné, že mravní zásadovost asi hlavním důvodem protiasadovského hnutí Obamovy mysli nebude.

Ještě bych chápal, kdyby jim vadilo, že jim nejde dost na ruku, tak si vyberou někoho loajálnějšího, koho dosadí místo něho (Tohle už samozřejmě nezní tak hezky, ale občas se to v politice dělalo a třeba britské impérium tímto způsobem dokázalo docela slušně šířit civilizaci). Jenže o tom, kdo by měl Asada nahradit snad Obama ani nepřemýšlel a jen rozhodl, že „Asad musí odejít.“

Reálná síla existuje jen ve fantazii amerických stratégů

Další jakž tak realistickou možností by bylo poslat tam dostatečně silnou americkou armádu, aby to území dobyla a pak tam někoho dosadit (byť s pokračováním „…a nastolit tam demokracii“ jsou neblahé zkušenosti z Iráku i Afghánistánu). Jenže poslat tam dostatečně silnou armádu Obama také nechce.