V zájmu ochrany občanů a firem je Finanční správa v daňových řízeních navíc vázána mlčenlivostí. Nemůže se proto hájit konkrétními argumenty a odkazovat na předložené důkazy. To, že se nemůžeme vyjádřit, je pak ve veřejném prostoru vnímáno jako vyhýbavost či nečitelnost a často dochází k mediálnímu zkreslení případu. Rovněž nejsou mnohdy správně interpretovány důvody případného zrušení rozhodnutí správce daně. Když je nakonec Finanční správa mlčenlivosti ze strany subjektu zbavena nebo když jsou konkrétní kauzy po letech často úspěšně pro Finanční správu ukončeny, nikoho už nezajímají její argumenty a už vůbec ne konečné výsledky konkrétních kauz.

Problematika podvodů na DPH prochází neustálým judikaturním vývojem, podle něhož se zpřesňuje i rozhodovací praxe Finanční správy. Dosud na mnohé otázky nebyl dán autoritativní názor soudu. Systém fungování Finanční správy však nově se objevující názory soudů respektuje a svoji činnost jim samozřejmě přizpůsobuje. Rozsudky, které soudy v současné době rozhodují se týkají starších kauz, u kterých správci daně postupovali podle starých metodik. V této souvislosti lze očekávat, že mohou být vydány další rozsudky s negativním výsledkem pro Finanční správu, neboť se budou týkat těchto starých postupů, o nichž již soudy rozhodly. Současné závěry soudů jsou však již v souladu s postupy Finanční správy.