Podobně, jako Švejk, vidí dnes Turky mnoho obyvatel tohoto státu. Politici se však na věci dívají podobně jako hospodský Palivec. Přesto i ve slovech politiků jde občas vyčíst obavy z Turecka jako budoucí členské země EU. A tyto obavy jsou od nástupu islamistické strany prezidenta Erdogana více než na místě.

Turecko je zcela přirozeně., díky své poloze, jedním z nejbližších obchodních partnerů Evropské unie. Zároveň, díky své velikosti a členství v Severoatlantické alianci je významné i z politického hlediska. A toto ekonomické a částečně i politické propojení Turecka s Evropskou unií, dává v současné imigrační krizi Turecku do rukou silný argument pro ještě užší zapojení Turecka do evropských struktur a možnost ovlivňovat politiku Evropské unie ve svůj prospěch.

Turecko se v poslední době snaží posílit svůj vliv na Blízkém východě, kde kdysi dominovalo a bylo předním islámským státem a sultán byl považován za hlavu sunnitského světa a ochránce Mekky. Současný turecký prezident sní o něčem podobném. Ostatně již dnes je Turecko se Saudskou Arábií lídrem v islámském světě, posílený díky konfliktu v Sýrii, kde nejde o demokracii, ale o to, zda Sýrie bude sekulárním anebo islámským státem.