Čeština je krásná a výraz na míru v sobě nese tolik významů, že by to vydalo na brožurku. Já však nechci psát o květnatosti našeho jazyka, ale prostřednictvím tohoto jazyka ukázat, jak se dělají veřejné zakázky na míru.
Asi tušíte, že od října minulého roku platí zákon č.134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, kterým stát reguluje celý průběh vyhlášení i vyhodnocení veřejných zakázek. Jasně definuje požadavky na zadávací podmínky, specifikuje nároky na uchazeče i stanovuje podmínky hodnotící komise. Zákon je tu, platí a každá veřejná zakázka se řídí pravidly tímto zákonem stanovenými. Zákonodárce touto zákonnou normou sledoval cíl narovnat podmínky pro uchazeče a jasnými parametry stanovit toho nejlepšího. Přesto je výsledek velmi rozpačitý.
Přesně podle hesla“ aby se vlk nažral, ale koza zůstala celá.“ Způsobů obcházení zákona je celá řada, ale asi ta nejčastější, alespoň z pohledu NFPK, je právě forma veřejné zakázky, jejíž zadávací podmínky jsou zadány na míru. Na míru tak přesně, že ačkoli se do veřejné soutěže přihlásí několik uchazečů, tak vyhraje a státní zakázku získá jen ta správná firma. Ta, které je veřejná soutěž napsaná na míru a splňuje tak i ten nejabsurdnější požadavek zadávacích podmínek.
Jen namátkou vyberu jeden příklad za všechny. Státní organizace vyhlašuje veřejnou zakázku na službu zimní údržby pozemních komunikací. V kvalifikačních předpokladech soutěže je bod, že dodavatel doloží splnění jedné či více zakázek v souhrnném objemu 53 mil. Kč bez DPH v oboru zimní údržby pozemních komunikací za poslední 3 roky. Jednoduše řečeno, zakázku dostane jen ten, kdo ji již v minulosti dostal, neboť jinou formou tento kvalifikační požadavek splnit nemůže.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Nadačním fondem proti korupci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
