Samozřejmě, s přihlédnutím k mohutnosti prostředků, nasazených v noci z 12. na 13. června 2013 proti účastníkům „klientelistické sítě“, a k dalekosáhlým  účinkům zásahu na politický vývoj v zemi, je rozhodnutí soudkyně Heleny Králové – včetně předání dvou obžalovaných kárné pravomoci ministra obrany a zastavení trestního stíhání třetího -  velmi hubeným výsledkem ročního pachtění policistů a státních zástupců. Již před jeho zveřejněním houstly projevy nevole a mluvilo se o přeměně země v prokurátorsko-policejní republiku. Nyní hněv veřejnosti zesílil a obrací se zejména proti Ivo Ištvanovi jako ke ztělesnění všeho zla světa.

Jenže právě rozčilení zkresluje pohled na věc a účelově jej odvádí nesprávným směrem, abychom snadno nezjistili, o čem je tato hra. Samo teatrální spuštění akce nemusí vyplývat z potřeb a taktických úvah zúčastněných orgánů, ale může být nástrojem režie, určeným k ovlivnění veřejného mínění v neprospěch osob, určených „na odstřel“, a k posvěcení politických účinků. 

Ale ani názor o nepoměru nasazení nadbytečných prostředků a hubených výsledků není zcela objektivní. Při bilancování se již vůbec nehovoří o překvapivém rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, který vzal pod ochranu tři poslance- „trafikanty“. Nezbývá než rozhodnutí respektovat, nicméně nelze přehlédnout, že v odborné veřejnosti má mnoho odpůrců a vyvolané časové ztráty a znehodnocení části důkazů jsou nenapravitelné. Ve stínu zůstávají také výsledky neutuchajícího úsilí obhájců o protahování řízení důsledným využíváním všech  opravných prostředků i v situacích, kdy nic než ztrátu čase nemohou přinést. Obhájcům nelze zazlívat, že dělají svou práci, ale účinky jejich snažení na průběh trestního řízení musíme při bilancování vést v patrnosti.

Nespokojence neukonejší ani skutečnost, že i v jiných evropských zemích orgány činné v trestním řízení občas působí nepříjemnosti vysokým představitelům státu. Silvio Berlusconi byl jistě mocnější než Petr Nečas, ale přesto byl odsouzen. A nově se dostal do cely předběžného zadržení bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Pronásledování čelných politiků orgány činnými v trestním řízení není tedy česká národní specialita.

Rozčilení kvůli rozhodnutím exkomunistky Heleny Králové je ale nadbytečné především proto, že nejsou pravomocná. Trestní příkaz ztratí platnost ihned, jakmile některá ze stran podá proti němu odpor. Soud pak musí nařídit hlavní líčení, v němž  není vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu, obsaženými v trestním příkazu. Také ostatní tři rozhodnutí mohou zaniknout rozhodnutím stížnostního soudu a bylo by výrazem neúcty justice vůči veřejnosti, pokud by se vojenští zpravodajci nedostali před soud.