Nejinak je tomu v Nečasově. Tytam jsou časy, kdy rebelové z Věcí veřejných získali příslib předsedy vlády na rušení některých ministerstev výměnou za stažení hrozby demise „véčkařských“ ministrů, jež by znamenala pád vlády a zánik koalice. Sliby se rozplynuly jako dým. Ministři úřadují dál, Věci veřejné odešly do opozice a vládu drží odpadlíci kolem Karolíny Peake. Naivní místopředsedkyně vlády se pustila do uskutečnění záměru cestou doprošování ministerstev, aby odhalila zbytečné agendy, jejichž opuštění by nikoho nepoškodilo a hlavně by umožnilo propuštění nadbytečných úředníků. Jako kdyby neznala přísloví, že kapři si nikdy nevypustí rybník.

Nemám pochyby o tom, že máme nadbytek úředníků v přebujelé síti úřadů. Například na ministerstvu spravedlnosti a ve správě vězeňství zaměstnáváme asi o třetinu více osob než sousední Rakousko a Bavorsko se srovnatelným počtem obyvatel, v nichž navíc ministerstva spravedlnosti spravují širší agendu než naše. Lze s jistotou počítat s tím, že jiné resorty neplýtvají méně.

Ale zatímco zeštíhlování státního aparátu se vleče, na obzoru je zřízení nového úřadu, který bude hlídat financování politických stran. Bude sice malý, ale milý: v jeho čele se určitě najde slušně placené „odkladiště“ pro někoho, kdo si za svou oddanost „rodné straně“ či komukoli jinému zaslouží slušné zaopatření ze státních prostředků co nejdéle, nejlépe až do důchodu.