Pachtění za lacinými senzacemi a jejich prostřednictvím za zajištěním sledovanosti a odbytu různých periodik je podstatnou částí práce některých novinářů či celých redakcí. Bezohlednost při zveřejňování zpráv z neuzavřených případů je šokující: novinářská šmíra se nestydí kvůli svému krátkodobému prospěchu skandalizovat nevinné lidi či ztěžovat až mařit vyšetřování.

Zveřejňování skandalizujících zpráv, založených na únicích z trestních spisů, nebývá náhodné. Vždy směřuje proti veřejným činitelům, které zřejmě potřebuje skrytý zadavatel úkolu „zaříznout", ať již v rámci boje o moc, v zájmu obrany proti možnému odhalení svých poklesků nebo kvůli pojistění hmotného prospěchu. Velká poptávka je tak po jakýchkoli náznacích zájmu PČR např. o Alexandra Vondru, Pavla Drobila, Víta Bártu či Miroslava Kalouska. Pro srovnání: „krach století" loterijní společnosti Sazka a prověřování údajně hned několika k němu se vztahujících trestních oznámení na Aleše Hušáka je pro bulvár zcela nezajímavý, neboť podezřelý se neplete do půtek o politickou moc.

Pokleslému podnikání s nelegálně nabytými informacemi by se ovšem nedařilo, kdyby nebylo jejich ochotných dodavatelů, porušujících zákonem uloženou mlčenlivost s vědomím, že jejich odhalení je téměř nemožné a beztrestnost jejich neodpovědného počínání je tím zaručena.

O škodlivosti úniků informací z trestního řízení snad nikdo nepochybuje. Proto proti nim od pradávna příslušné úřady „bojují" aspoň slovně a až dosud zcela bezvýsledně. V těchto dnech se mezi donkichotské bojovníky proti větrným mlýnům žvanivosti možných zdrojů úniků informací zařadil ministr vnitra Jan Kubice, který se sám v minulosti nechvalně proslavil nepřímým umožněním „velkokapacitního" úniku informací vydáním tzv. Kubiceho zprávy. Popudila jej nebývalá koncentrace nepřesných, zčásti nepodložených poznatků z trestního řízení, které se dostaly do médií téměř současně: odhalení příprav na vzpouru vězňů, záměr PČR vznést obvinění v kauze „ProMoPro", návrh na obžalobu proti Martinu Knetigovi, prověřování podezření z přijetí úplatku ministrem Miroslavem Kalouskem, odmítnutí stížnosti Víta Bárty proti sdělení o zahájení úkonů trestního stíhání.

Usoudil, že „tyto úniky mohou negativně ovlivnit probíhající trestní řízení a znesnadňují práci lidí, kteří na případech pracují pod mediálním tlakem" a předčasné vyzrazení informací z vyšetřovacích spisů vede v některých případech k "mediální kriminalizaci osob, které možná nebudou nikdy obviněny a odsouzeny". Přikázal proto policejnímu prezidentovi Petrovi Lessymu, aby nechal prošetřit, zda k únikům informací nedochází přímo od policistů.