Celý článek si můžete přečíst ZDE.

Druhým pocitem, který následoval, bylo DEJA-VU, čili pocit dříve prožitého.

Ten přišel v souvislosti s přístupen ČEZ k otázce solárních fotovoltaických elektráren. Po úvodním intermezzu Mrtvého brouka, byl ČEZ Hlavním kritikem a odpůrcem solárních elektráren, aby se v závěru stal jejich provozovatelem a vlastníkem největších z nich.

U elektrických aut to bude podobné.

Nejdříve dlouhá léta hrál mrtvého brouka. Pak se jal (na rozdíl od solárů) budovat na speciálních místech (za státní peníze samozřejmě), nabíjecí sloupky, to aby se neřeklo. Následně se do toho vrhl s vervou a marketingovou a dotační podporou státu, aby nabídl vlastníkům drahých aut, levné palivo.