Výřez nástěnné malby Filippina Lippiho Vítězství sv. Tomáše Akvinského /1489-1492/ nad heretiky připomíná ve společnosti vedenou diskuzi, jako bychom se vraceli zpět do oné doby.

 I. Jako nosné "médium" pro rychlejší a snazší přijetí dogmat či celých doktrín, se používají nejrůznější vybrané pozitivní emoce s tématem údajně související. V tomto bodě se jako poslové jediné správné verze globálního dobra nesmírně osvědčily některé kulturní, filozofické, univerzitní, politické a další elity. Část naslouchající poslušné veřejnosti totiž musí získat dojem té jediné správné natěšenosti na podstrčené téma. Pak už bude sama usilovat, aby téma bylo co nejdříve realizováno, ač tato veřejnost nebude mít z jeho uskutečnění vůbec žádný prospěch nebo jí dokonce jeho realizace významně a strategicky poškodí. Na celém procesu legalizace absurdností jsou nejdůležitější podsunuté, většinou falešné pozitivní emoce, na téma šikovně navlečené. Jde o sofistikovanou manipulaci prostřednictvím podstrčených předstíraných pozitivních emocí.

Na podobné bázi funguji a pracují sluníčkáři - vítači a politické neziskovky - apologetové ideologie vládnoucích struktur. Také oni nemají žádné racionální a faktické argumenty pro obhájení svého ničím neopodstatněného a veskrze bizarního pseudohumanistického nadšení pro svůj exhibiční či spíše škodlivý aktivismus. Na rozdíl od kritiků multikulturalistického proislámského diskurzu, kteří svoji argumentaci mají vystavěnou na logické, kauzální a faktické argumentaci, sluníčkáři mají svoje vítačství opřené o sadu domněnek (říkám jim domněnkáři), ke kterým připojují iluzorní pozitivní emoce týkající se údajné prospěšnosti zahlcení Evropy co největším počtem islámských přistěhovalců, ač konkrétní praxe jasně dokazuje pravý opak. Tento jejich vykonstruovaný modus operandi emočně působí na část veřejnosti, která taktéž není schopna přemýšlet logicky, kriticky a v souvislostech, není schopna brát v úvahu četné historické zkušenosti, ale naopak si vytváří názory zkratkovitě výhradně dle doporučení propagandy a dle svých dojmů a dalších zbožných přání a naivních představ. Oporou pro posílení pozice jejich domněnkaření a jeho postavení na roveň faktů, je současné kulturní a morální relativizování hodnot, které stírá rozdíly mezi skutečnou realitou a vymyšlenými či vylhanými domněnkami. Nabízí se otázka, proč toto všechno lídři i lokajové multikulturalistické doktríny dělají? Působí to jako projev etnomasochistické politiky sebedestrukce. Na druhou stranu vždy, když něco skončí, musí něco nového začít. Nové pořádky. Jde o to, jestli věříme vládnoucím elitám, že v rámci jejich prosazovaného multikulturalistického konstruktu mají pro nás a naše děti připravenou lepší budoucnost. Tedy, že současný společenský model nahradí modelem pro nás výhodnějším.

Budeme zvyšovat odchod do důchodu až na 69 let, budeme snižovat objem peněz na zdravotnictví a sociální péči pro naše lidi, kteří naši civilizaci se všemi vymoženostmi vybudovali, abychom měli peníze na sociální výdaje pro celou planetu. To je zřejmě smysl uskutečňované multikulturalistické ideologie. Skoro to vypadá, že příslušníky všech ostatních civilizací považují sluníčkoví progresivisté za nezodpovědné, neschopné a nesvéprávné a povinností naší civilizace je o všechny se postarat a finančně je zajistit. Ovšem tento jejich názorový postoj je jednoznačný projev jejich rasismu proti cizím rasám, které tímto vnímají jako méněcenné!  Navíc, těžký úkol postarat se o všechny civilizace, byl naložen na bedra našich pracujících. Elity se o svoje "výdobytky" samozřejmě dělit nebudou. O to více nás nabádají k podvolení se tomuto jejich konstruktu.