Ekonomka a vysokoškolská pedagožka Ilona Švihlíková v podcastu Zákony Bohatství podrobila kritice současné směřování České republiky i celé Evropské unie. Věnovala se nejen aktuální politické situaci po nástupu nové vlády, ale také hlubokým strukturálním problémům, které podle ní vedou k civilizačnímu úpadku a ke ztrátě ekonomické autonomie. Švihlíková, která se nedávno ocitla v centru mediální pozornosti kvůli kontroverzi kolem své poradenské role u premiéra, vnímá tento útok jako důkaz strachu z témat, která dlouhodobě otevírá.
V úvodu se ekonomka vyjádřila k prvním krokům nové vlády České republiky. Ačkoliv uznává, že na hlubší hodnocení je příliš brzy, varuje před nerealistickými očekáváními veřejnosti. Podle jejích slov jsou lidé nastaveni na to, že stačí lusknout prsty a svět se změní k lepšímu, což nutně povede k hlubokému zklamání.
„Očekávání lidí jsou velká a v politice i v životě platí, že velká očekávání jsou předurčena ke zklamání,“ uvedla Švihlíková s tím, že vládu vnímá spíše jako technokratickou a opatrnou. Přestože ocenila výběr priorit v oblasti energetiky a zemědělství, zůstává skeptická k tomu, zda se kabinet dokáže postavit cizím zájmům. Podle ní totiž neexistuje politická vůle řešit pozici České republiky jako závislé ekonomiky, ze které každoročně odtékají stovky miliard korun do zahraničí.
Švihlíková: Nejvíc vadí, že se zastávám ekonomické suverenity ČR
„Očividně se mě fakt musí bát, protože jinak ta reakce nedává smysl. Jim nejvíc vadí, že se zastávám ekonomické suverenity České republiky a mluvím o tom, že banky odstraňují zisky do zahraničí, což jsou ovšem podložená data,“ vysvětlila Švihlíková.
Celý proces označila za mediální lynč a „hnojomet“, který byl spuštěn i přesto, že na ni kritici nenašli žádné kompromitující materiály týkající se korupce či zneužívání veřejných prostředků.
Švihlíková se dále zaměřila na stav evropského hospodářství, které v porovnání s USA vnímá jako výrazně slabší a ohroženější. Hlavní příčinu vidí v chybných vnitřních rozhodnutích Evropské unie, zejména v oblasti energetiky a extrémní byrokratizace. Podle její analýzy se evropské elity namísto řešení reálných problémů uchylují k politice strachu.
Fotogalerie: - Klimatická žaloba
„Evropské elity nejsou schopny nabídnout nic pozitivního, dokážou jen strašit. Buď planeta shoří, nebo přijde třetí světová válka,“ podotkla ekonomka. Tento trend podle ní vede k hysterické militarizaci společnosti, kde je touha po míru interpretována jako rozmazlenost nebo dokonce jako služba cizím mocnostem.
Zachrání masivní zbrojení německý průmysl?
V souvislosti s militarizací vyjádřila Švihlíková hluboké obavy z vývoje v sousedním Německu. Upozornila na to, že německý establishment se sjednotil v podpoře masivního zbrojení, od kterého si slibuje záchranu svého průmyslu.
„Představa, že Německo má největší armádu v Evropské unii, mě s historickými zkušenostmi mého národa děsí k smrti,“ prohlásila otevřeně.
Potom dodala, že masivní zbrojení je v přímém rozporu se zelenou politikou, protože válečná výroba vyžaduje stabilní a obrovské zdroje energie, které občasné obnovitelné zdroje nemohou zajistit. Tento proces označila za další formu renty pro úzkou skupinu zbrojařů, podobně jako vnímá systém emisních povolenek, který podle ní slouží spíše finančním trhům než ochraně klimatu.
Ekonomka rovněž varovala před riziky spojenými s umělou inteligencí a s novými technologiemi. Zatímco veřejnost se často obává nahrazení lidské práce, Švihlíková vidí hlavní nebezpečí v totální kontrole. Technologie podle ní umožňují vládám a korporacím mít dokonalý přehled o každém kroku jednotlivce, což může vést k digitálnímu otroctví. Jako cestu ven navrhuje posilování národní finanční odolnosti a inspiraci u zemí globálního jihu, které budují vlastní platební systémy nezávislé na západních strukturách. „Potřebujeme finanční inovace, abychom byli co nejméně vydíratelní vůči tomu, co si zrovna americký prezident vzpomene,“ zdůraznila docentka.
Fotogalerie: - Země pro budoucnost
V závěru rozhovoru se Švihlíková dotkla i tématu důchodové reformy a sociálního smíru. Kritizovala současné pojetí reformy jako pouhé parametrické posouvání věku odchodu do důchodu. Podle jejího názoru musí společnost najít nový klíč k redistribuci bohatství, který nebude závislý pouze na zdaňování práce, zejména v éře nastupující automatizace.
Ekonomika musí být schopna produkovat reálné hodnoty, nikoliv jen sloužit zájmům rentiérů a zahraničního kapitálu. Svůj pohled na budoucí vývoj uzavřela konstatováním, že pro státy i jednotlivce bude v nadcházejícím období klíčové mít správně seřazené priority a nenechat se ovládat strachem, který je do veřejného prostoru uměle vnášen.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Děsí vás tak jako ekonomku Ilonu Švihlíkovou představa, že by Německo mělo největší armádu v EU?
