V České republice byl na konci minulého roku dle Vašich statistik průměr doby inkasa pohledávek 77 dní. Firmy platí své závazky za téměř dvojnásobnou dobu ve srovnání s Německem a jejich platební morálka je tak stále na úrovni krizového roku 2009. Jaká je situace letos?
Nejdelší platební lhůty jsme registrovali na přelomu loňského a letošního roku. Málokdo čekal, že druhá recese z let 2012 a 2013 bude tak dlouhá. Výraznější to bylo u menších firem, které na hospodářské výkyvy reagují později než ty větší. V prvních měsících roku 2014 došlo k mírnému zlepšení, v našem portfoliu se zkrátila platební morálka o deset dní, ale stále se bavíme o lhůtách 65 až 70 dní. Je rozdíl mezi tím, co je na faktuře, a kdy odběratelé opravdu zaplatí.

Co to pro dodavatele může znamenat?
Obecně jsou firmy schopné ustát 30 až 40 dní, aby pokryly své dodavatele a vstupy. Pokud je doba splatnosti delší, je to pro firmy velmi obtížné. V takový moment vstupujeme na trh a pomáháme obtíže s cash flow překonat.

Může pozdní doba splatnosti dovést menší firmu až na pokraj existence?
Uvedl bych to na příkladu autodopravců. Ti si před několika lety prošli velkým skokem – museli se vypořádat s navýšením mýtného a cen pohonných hmot. Poté nastala ekonomická recese a řada jejich dodavatelů, například pohonných hmot, výrazně snížila otevřené dodavatelské úvěry. Tehdy se řada firem dostala do existenčních problémů. Na jednu stranu musely nabídnout svým odběratelům třiceti až šedesátidenní lhůtu splatnosti, na druhé straně se jim takřka ze dne na den zkrátila splatnost na vstupech. Kvůli tomu řada autodopravců a speditérů zkrachovala, došlo ke značné konsolidaci trhu. Nejen z důvodu přetlaku na trhu, ale také proto, že nebyli schopni zafinancovat provoz. To je příležitost, kdy faktoringové provozní financování může zmíněné firmy nejen udržet na trhu, ale také jim pomoci získat nové zakázky – tím, že mohou jako konkurenční výhodu nabídnout delší splatnosti, na které by jinak neměli zdroje.