Netřeba ty oběti relativizovat a ve chvíli, kdy se veřejné mínění poltí na „ruskou“ a „americkou“ stranu, netřeba ani rozebírat důvody nepoměru těch čísel. Každý lidský život má hodnotu, sovětská a americká armáda byly armády spojenců, všichni ti muži a ženy, které válka takto poznamenala, padli v boji proti společnému nepříteli, který chtěl zotročit celý svět.

Téma zotročení je bohužel znovu na stole. Za měsíc se bude schylovat k oslavám konce války. Dokážeme v této zemi bez ideologické zaslepenosti a předpojatosti vzpomenout skutečně všech lidí, kteří v té válce padli či jí byli poznamenáni i proto, aby nás zbavili jha? Nebo se necháme prodejnými médii manipulovat tak, abychom zásluhy přičítali jen té straně, s níž moc v zemi aktuálně kolaboruje?

Bylo tomu tak za vlády komunistů, kdy bylo Československo nekompromisně „osvobozeno sovětskou armádou“ a o té americké se nesmělo mluvit. Je tomu tak bohužel i nyní, kdy je nesmazatelný fakt obětí sovětských vojáků dehonestován odporným tvrzením, že šlo ve skutečnosti o dobyvatele…