Podle americké ústavy má každý právo na život, svobodu a usilování o štěstí. Evropská unie si svou ústavu dosud neschválila (lidé ji v referendu odmítli) a tak se řídí konglomerátem smluv završených prozatím poněkud nepřehlednou Lisabonskou smlouvou. Jako mladší politický útvar, či konstrukt, však jistě chce jít vpřed. Půjde to?

Podle ekonofyziků je pro prosperitu populace nutné důkladně zvažovat investice, jinak se prosperita nedostaví. Při rozhodování o investicích hraje velkou roli tzv. diskontní sazba. Jde o to, že produktivita práce se zvyšuje a tedy dnešní koláč je lepší než příslib koláče na zítřek, jinak řečeno může být lepší ušetřit na výkonech tento rok, i když to bude znamenat víc práce v budoucnu.

Zopakujme si proto, že v kapitalistických ekonomikách je diskontní sazba určována náhodnými událostmi na peněžním trhu, které nemají nic společného s aktuálními možnostmi výroby. Sazba se řídí spekulativními pohyby mezinárodního kapitálu a nedemokratickými rozhodnutími monetárních institucí; je nestabilní a kolísá z měsíce na měsíc.